Měření počasí? Bez něj si život neumím představit

Co přesně dělá meteorolog?
Podle nejobecnější definice je to člověk, který se zajímá o atmosféru Země, o procesy a jevy, které v ní probíhají. Může se věnovat krátkodobým jevům, čili počasí, nebo dlouhodobým, tedy podnebí neboli klimatu. Meteorologů je několik druhů. Například pozorovatelé, jako jsem já. Nebo prognostici. Lidé je znají jako ty, kteří předpovídají počasí právě na základě informací a dat, které jim poskytnou mimo jiné právě pozorovatelé.

Většina lidí zná spíš prognostiky...
Oni jsou nejvíc vidět. Každý si vybaví rosničky v televizi, třeba Alenu Zárybnickou. Ale výsledek jejich práce je složený jak ze vstupních dat od prognostiků, tak i z informací od nás, pozorovatelů, nebo hydrologů.

Jak vypadá vaše pracoviště meteorologa - pozorovatele?
Část přístrojů máme na meteorologické zahrádce, mimo budovu stanice, a část na střeše. Data z přístrojů proudí do pozorovatelny, což je něco jako na letišti řídící věž. Vidíme z ní do všech stran. Na počítači v pozorovatelně pak můžeme sledovat měření v reálném čase. Speciální program posílá online data na ústředí do Prahy. Každou hodinu ale musíme napsat zprávu, kam kromě strojových měření doplňujeme ještě vlastní poznatky, například pozorování oblačnosti nebo dohlednosti.

Automat nezvládá vše?
Zvládá toho hodně, ale například silničáři poptávají v zimě informace, zda hrozí náledí nebo ledovka. A s tím si stroje zatím dokonale neporadí. Hlásí, že prší, ale už neupozorní, že déšť na zemi přimrzá, protože podklad má podnulovou teplotu. V tom je lidská obsluha ještě stále nezastupitelná. Stejně tak, když bouřka vyhodí na stanici pojistky, jsme schopni jako lidé provádět manuální měření. V Česku je podobných stanic s lidskou obsluhou 37, v hradeckém kraji jsou dvě - jedna v obci Polom v Orlických horách (kterou provozuje armáda) a druhá tady v Peci pod Sněžkou.

Jak přesně funguje?
Je poloautomatická. To znamená od osmi ráno do deseti večer zajišťuje její chod člověk s počítačem. Přes noc automat, čili počítač. Obsluha ale zůstává na stanici v pohotovosti. Můžeme jít spát, ale je možnost, že nás z ústředí v Praze uprostřed noci probudí, že došlo k chybě při přenosu dat, a že je potřeba to zkontrolovat nebo počítač restartovat. Není to moc časté, za sedm let se mě osobně něco takového stalo čtyřikrát. Dalším důvodem k pohotovosti jsou mimořádné jevy, jako byl například orkán Kyrill.

Čím ráno začínáte službu?
Sednu k počítači a postupně projdu, zkontroluju a přepíšu do papírového deníku údaje, které přes noc zaznamenal automat. Přepnu ho na manuál, abych do měření mohl během dne zasahovat. Před osmou ráno, než se vygeneruje meteorologická zpráva o aktuálním stavu počasí, se ještě vytváří také klimatologická zpráva, která shrnuje dění za posledních 24 hodin. Třeba kolik spadlo srážek. Zajdu na meteorologickou zahrádku, zkontroluju a případně nastavím přístroje, odečtu srážky. Během dne se meteorologická zpráva o počasí odesílá až do deseti večer každou hodinu. V 15 a 22 hodin se přidává ještě i klimatologická zpráva.

Laická představa, že jako meteorolog jen sedíte před stanicí a kocháte se přírodou je mylná?
Možné by to teoreticky bylo za stabilního počasí. Jenže my sledujeme vývoj počasí neustále. Pořád máme co dělat. V zimě navíc musíme pravidelně házet sníh, abychom se dostali k přístrojům na meteorologickou zahrádku. I v létě musíme udržovat pozemek stanice.

Co všechno v Peci pod Sněžkou měříte?
Suchou a vlhkou teplotu, přízemní teplotu, vlhkost a tlak vzduchu, rychlost a směr větru, délku slunečního svitu, pozaďovou radiaci prostředí, výpar, srážky a v zimě výšku sněhu, přírůstek sněhu a vodní hodnotu sněhové vrstvy.

K čemu slouží údaje, které naměříte?
Pro běžného člověka zdánlivě nemají žádnou hodnotu, snad s výjimkou okamžitého měření, které je dostupné na webu. I laik se tak může podívat na aktuální počasí kdekoliv na světě. Jinak většina údajů, které měřením získáme, vstupují do modelů a vzorců, a na základě fyzikálních zákonitostí pomáhají vytvářet předpovědi počasí. Dovolil bych si říct, že jsou jedním ze základních stavebních kamenů předpovědí společně s informacemi z družice, radarů, sondážních balónů a letadel.

Přesto se občas stane, že předpověď počasí úplně nevyjde. Zaskočí vás to?
Kdo do toho oboru vidí, tak ví o proměnných, které to všechno můžou změnit. Stačí například, aby se změnil směr proudění vzduchu, a může nastat jiný vývoj. U předpovědi počasí se navíc většinou neříká, jaká je pravděpodobnost, že vyjde. Zpravidla se uvádí ta nejpravděpodobnější varianta. Jenže někdy je spolehlivost předpovědi vyšší, někdy nižší.

Jaké počasí vám osobně vyhovuje?
Mně postačí, když bude v létě 25 stupňů, aby jednou dvakrát za týden zapršelo. Ideální léto.

Kdy a jak jste se dostal k měření počasí?
V osmi letech. V rámci školní prvouky jsme si povinně museli vést kalendář přírody, kde jsme zapisovali teplotu a počasí, jestli svítilo sluníčko, pršelo nebo byla bouřka. Měli jsme zapisovat vlastní pozorování přírody, jestli kvetou stromy, zrají jablka nebo opadává listí. Tehdy jsem to nesnášel, byla to povinnost nad rámec školy. Časem mi to přestalo vadit, začalo mě to zajímat. Když jsem šel studovat úpické gymnázium, říkal jsem si, že by mohlo být zajímavé, zapisovat si každý den, jak bylo.

Jak dlouho si vedete záznamy?
Od 8. května 1993 mám nepřetržitou řadu měření a pozorování. Nevynechal jsem jediný den. Je to už 27 let. Samozřejmě, že začátky byly na primitivní bázi. Teplotu jsem odečítal z teploměru na okně, takové hodnoty jsou z dnešního pohledu diskutabilní. Ale jak jsem získával další informace, jak ve škole, nebo jsem si je hledal sám, rostly mé finanční možnosti a vyvíjely se technologie, tak se i má měření postupně lepšila. Od roku 2005 už jsem měl elektronická čidla, a od května 2010 jsem začal měřit poloprofesionální stanicí. Výstup z ní jde přímo na internet.

Co jste měřil jako první?
Teplotu, pak jsem přidal tlak, později srážky a sníh. Od roku 1996 jsem začal měřit v klimatologických termínech, takže zaznamenaná data už jsou srovnatelná s údaji z meteorologických ústavů.

A co když nejste delší dobu doma?
Pokud nevypadne elektřina nebo internet, tak to poběží samo. Elektronická meteostanice je úplně bezobslužná. Akorát výšku sněhu a srážky měřím ručně. Ale dřív, když jsem nebyl doma, tak mi s měřením pomáhali rodiče.

Naměřená data z vlastní stanice si schováváte pro sebe nebo je zveřejňujete?
Ze stanice míří data do počítače. Každé dvě a půl vteřiny. Z došlých dat pak počítám klimatologické statistiky a dávám je na internet. Všechna moje měření a výpočty jsou na webu meteosvatonovice.cz. Výstupy z mé domácí stanice jsou v některých ohledech srovnatelné s profesionálním měřením.

Jak přesná jsou měření obyčejných lidí? Například když hlásí rekordní mrazy, mívám někdy o těch číslech pochybnosti...
Může se stát, že v jedné vesnici naměří lidé výrazně jinou teplotu. Stačí, aby byli v rozdílné nadmořské výšce. Dole naměříte silnější mráz než na kopci. Například já bydlím ve Velkých Svatoňovicích na Valech. Podobná meteostanice, jako mám já, je i o kousek dál Na Kyselce, o 110 metrů výš. Já naměřil mínus deset, ve stejnou dobu přitom bylo Na Kyselce plus čtyři. Čtrnáct stupňů rozdíl. Teoreticky ty rozdíly možné jsou, ale spíš v zimě. Nesmyslem bývají spíš letní rekordy, nějaké čtyřicítky a výš. To zpravidla na měřidla svítí sluníčko, nebo jsou čidla na vyhřátých stěnách a podobně.

Kolik v Česku může být nadšenců, kteří doma měří a sledují počasí tak jako vy?
Odhadl bych to tak na padesát, ale lidí, kteří mají nějaká čidla za oknem nebo malou meteostanici, můžou být stovky, možná tisíce. Jsou mezi nimi nejen radioamatéři nebo astronomové, ale třeba i zemědělci, kteří potřebují údaje o počasí pro svoji práci.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek