Neděle

12. července 2020

Nyní

17°

Zítra

17°

Svátek má

I obyčejný úsměv teď potěší, svěřuje se zdravotní sestra

11. 4. 2020

page.Name
Když se lékaři v Číně pustili do boje s koronavirem, tak pořád doufala, že žijeme v dobré zóně a tato nemoc se nás nedotkne. „Když se pak ale objevila v Itálii, všichni jsme už věděli, že je to průšvih a nevyhneme se tomu,“ změnila názor Pavla Jeřábková z trutnovské nemocnice, kde slouží jako sestra pro prevenci a kontrolu infekcí, a teď zde využívá znalosti, o kterých si nikdy nemyslela, že je využije v praxi.

Je to právě ona, kdo nastavuje režimová opatření pro celý personál nemocnice a zaměstnance školí, jak se v situacích, které s příchodem infekce nastaly, mají chovat. „Opravdu vážně řešit jsme to začali asi na přelomu února a března. Jaká budou opatření? Kde bude odběrové místo? Co budeme dělat, když k nám přijdou lidé s podezřením na koronavir? Kam je dávat? Koho volat? Co vyšetřovat?“ líčila 37letá sestra, která do místní nemocnice nastoupila hned po škole. Má za sebou pětiletou praxi na chirurgickém oddělení a nyní je necelé tři roky na současné pozici. Na tu, než nastoupila, prošla si kurzem pořádaným Národním referenčním centrem pro infekce spojené se zdravotní péčí.

V tuto chvíli už jsou v nemocnici proškoleny desítky lidí a postupně se doškolují další zaměstnanci a dobrovolníci, kteří sem chodí vypomáhat, aby byli připraveni pracovat s pacienty, u kterých je podezření na Covid-19. „Speciálně se zaměřujeme na správné svlékání ochranných pomůcek, aby nedošlo k přenosu případné infekce,“ sdělila Pavla Jeřábková, na co se klade při školení největší důraz. Pokyny několikrát do týdne také dostává od MUDr. Vlastimila Jindráka z Národního referenčního centra a také Státního zdravotního ústavu. „Tyto postupy implementujeme do našich podmínek. Jsem spokojená, jak to máme nastavené a čekáme, co přijde,“ dodala.

Šířící se epidemie samozřejmě ovlivnila nejen chod nemocnice, ale zajisté změnila taky náladu jejího personálu. „To asi máte pravdu. Lidé se víc bojí, ale i zdravotníci mají strach. Máme strach o sebe, svoje rodiny, blízké, kamarády… Ale že by vyloženě někdo řekl, že do té práce nepůjde, s tím jsem se nesetkala,“ poznamenala sestra. A jak se říká, že vždy na něčem špatném se dá najít něco dobrého, tak tento výjimečný stav podle ní způsobil, že si všichni v práci více rozumí a každý se snaží vyjít maximálně vstříc. „I obyčejný úsměv v tuto chvíli zahřeje a potěší, opravdu jsou to maličkosti,“ svěřila se.

Jak její současnou úlohu v nemocnici vnímá její rodina? „Zvýšené riziko nepociťují. Manžel se ale musel proměnit v uklízečku, kuchařku, učitelku, družinářku… zastává roli několika lidí, protože zůstal naštěstí doma s dětmi,“ prozradila maminka malých školáků, kteří navštěvují první stupeň základky. „Já se tak můžu soustředit na svoji práci. Domů se teď jezdím spíše jen umýt a vyspat, ale díky tomu, že mám doma podporu, je to dobré,“ uzavřela Pavla Jeřábková.

čtěte také:


Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek