Sobota

24. října 2020

Nyní

Zítra

13°

Svátek má

Nejvíc mi chybí svoboda pohybu, povídá lékař Josef Scharfen

7. 4. 2020

page.Name
V červnu mu bude 69 let. Vzděláním je klinický mikrobiolog a v oboru, včetně aspirantského studia, pracuje 45 let, v trutnovském zdravotnictví se pohybuje 39 let. Vedoucí Oddělení pro prevenci a kontrolu infekcí, epidemiolog a hygienik v Oblastní nemocnici Trutnov Josef Scharfen se nepovažuje za žádného guru v problematice koronaviru, ale je tady mužem číslo 1. „Zvládnutí koronavirové pandemie vyžaduje týmovou spolupráci všech odborností v medicíně, od klinických oborů všech oblastí, zejména však intenzivní medicíny, po epidemiologii či molekulární mikrobiologii,“ tvrdí.

Na začátku našeho rozhovoru říká, že teoretické znalosti o viru určují strategii reakcí obyvatel i zdravotnického systému na probíhající pandemii. Hlavní roli však hraje intenzivní medicína, tj. v trutnovské nemocnici oddělení ARO, které bude v případě potřeby poskytovat intenzivní zdravotní péči a zachraňovat životy lidí se závažnými projevy onemocnění Covid-19.

Máte strach z onemocnění nákazou?
Samozřejmě, že mám strach na základě znalostí o tom, jak pandemie probíhá ve světě. Kromě toho jsem už sám členem rizikové skupiny seniorů.

Vnímají lékaři hrozbu viru jinak?
Obecně se říká, že během studia medici psychicky prodělají každou chorobu, o které se učí. Znalost problematiky neznamená zpupnost a ztrátu strachu. Protože jsme profesionálové, snažíme se čelit situaci odborným přístupem a dodržováním adekvátních bezpečnostních opatření. Na prvním místě je pacient. Pokud však zdravotníci onemocní, nebudou moci pomáhat pacientům s těžkým průběhem onemocnění, kteří jsou v ohrožení života. Při poskytování léčby a při odběrech materiálu může být personál vystaven masivní náloži virové infekce, s jakou se běžně člověk mimo nemocnici nesetká. I když většina zdravotnického personálu není v rizikovém věku, může v případě nemoci chybět v práci dva až šest týdnů, jednak kvůli svým případným obtížím, hlavně ale proto, aby neinfikoval další pacienty. Protože zásobování ochrannými pomůckami je zatím nedostatečné, prosím tímto všechny, kdo mají doma respirátory FFP3, aby je darovali trutnovské nemocnici těm, kteří jsou v první linii boje proti Covid-19. V běžné populaci je hlavním opatřením karanténa, rouška a pečlivá dezinfekce rukou.

Kdy jste poprvé zaregistroval informaci o Covid-19 a co jste si říkal?
Se znepokojujícími informacemi, které jsem si tehdy v plném rozsahu uvědomil, jsem se poprvé set- kal v restauraci u Potrefené husy v Praze na Vinohradech, kde jsem seděl s kolegy MUDr. Jindrákem a MUDr. Hedlovou z Národního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí ze Státního zdravotního ústavu v Praze. A co jsem si říkal? No, tě pic!

Odhadl jste správně, jak se koronavirus z Číny rozšíří, nebo jste se mýlil?
Neodhadl jsem vůbec nic, ani jsem se o to nepokoušel. To se prostě nedá, mít v hlavě všechny letecké linky z Číny do celého světa.

V Trutnově jste školil personál nemocnice. Co jste zdůrazňoval?
Snažil jsem se vysvětlit podstatu šíření viru SARS-CoV-19 v neimunní (naivní nebo panenské) populaci, a to, jak před infekcí chránit v nemocnici sebe, své pacienty a kolegy. Tedy hygienickou dezinfekcí rukou
a správným používáním ochranných pomůcek.

V mediích a na sociálních sítích se vyjadřuje mnoho odborníků. Změnil jste díky nim na věc názor, nebo trváte na své pravdě?
Pravda je to nejdůležitější, co máme. Protože jev zásadě nepoznatelná, jenom se k ní neustále přibližujeme s tím, jak se prohlubuje naše poznání. V médiích a na sítích zaznívá mnoho názorů, ale málo pravdivých informací podložených vědeckými studiemi. Pravdivé informace si musíme sami aktivně průběžně vyhledávat, protože se stále vyvíjejí. Jak říkal Dr. Koukolík: „Hlavním úkolem vědy je zabránit starým omylům.“ Snad se poučíme.

Odkud čerpáte další informace?
Mám dobré kontakty s řadou odborníků v medicíně. Velkým poučením jsou pro mě diskuse s pracovníky NRC-HAI ve Státním zdravotním ústavu v Praze. Velmi důležité informace pro odborníky i veřejnost jsou také na stránkách Státního zdravotního ústavu. Klíčová pro naši zemi je spolupráce s Evropským centrem pro kontrolu nemocí ve Stockholmu (ECDC), kde jsou aktuální informace a důležité dokumenty popisující aktuální praxi v léčbě a opatření proti Covid-19. Rovněž jsou důležité stránky Světové zdravotnické organizace (WHO). Samozřejmě všichni čerpáme z odborných publikací a své poznatky se snažíme šířit mezi lékaři v naší nemocnici a v nemocnicích holdingu.

S jakým nejzajímavějším názorem na Covid-19 jste se zatím setkal?
Pokud pominu hoaxy o původu viru, pak každá nová informace, která přispívá do mozaiky poznání o pandemii, je ta nejzajímavější.

Co říkáte na stávající opatření? Považujete osobně některá za zbytečná, jste pro volnější (např. nechat se nakazit, vyléčit, pak nám bude líp), nebo jste naopak pro tvrdší omezení?
Restrikce dělá z lidí stádo, zbavuje je svobody, ale je účinnou obranou proti explozivnímu šíření viru a rychlému vyčerpání zdravotnických kapacit. Bagatelizaci situace a názor „nechme se promořit“ slyším nerad, protože je to neetické a také proto, že je mi skoro 69 let. Optimální postoj, podle mého názoru, je pokora a kombinace restrikcí s osobní odpovědností. Čím více budeme osobně odpovědní za sebe i své blízké a lidi, s nimiž jsme v kontaktu, tím méně budou potřebná restriktivní opatření.

Jak jako lékař vnímáte statistická čísla nakažených, která se každým dnem mění a zvyšují? U laické veřejnosti to může vyvolávat obavu…
Statistiky mohou samozřejmě být do určité míry zkreslené, protože zatím málo testujeme a neznáme objem bezpříznakové populace. Statistická čísla nakažených jsou však jediným dočasně pravdivým údajem, podle kterého můžeme plánovat opatření ve společnosti. Takže o nich je třeba pravdivě informovat a brát je jako fakt. Pokud budou existovat jasná pravidla pro všechny a budou řádně argumentačně podložena a vysvětlena, budou je občané respektovat a budou se podle nich řídit, ne ze strachu před sankcemi, ale z vlastního přesvědčení.

Co byste poradil lidem, aby zůstali zdraví?
To už říkali staří Řekové - ve zdravém těle zdravý duch. Platí to i naopak. Dodržovat karanténní opatření, nosit roušku tam, kde mohu ohrozit druhé i sebe, jíst zdravou stravu a hodně se pohybovat, zejména venku na zdravém vzduchu. Pokud nikdo není v dohledu, tak samozřejmě bez roušky, při cvičení doma větrat.

Máte představu, do jaké míry koronavirus ovlivní zdravotnictví do budoucna?
Budeme hledat lék a budeme se snažit vyrobit vakcínu. Už dnes byly vyvinuty metody k průkazu viru a ke zjištění imunitní odpovědi. Medicína se samozřejmě vyvíjí velmi rychle, nezávisle na koronavirové pandemii. Nikde ale není záruka, že se nebude podobná pandemie opakovat s jiným virem. Na druhé straně existují kvantitativně velmi významné smrtelné civilizační nemoci. Věda jistě bude hledat nová řešení, v žádném případě nás ale neochrání ostnaté dráty. Dnešní svět je tak propojený, že bez vzájemné spolupráce všech států tyto globální problémy nelze řešit.

Jak si vydechnete, až koronavirová epidemie skončí? Co vám osobně nejvíc chybí?
Svoboda pohybu.

Čím byste na závěr našeho rozhovoru uklidnil čtenáře?
Mám velkou důvěru ve vedení trutnovské nemocnice a ve všechny její zaměstnance na všech úrovních. Na vrcholu epidemie budou všichni v ohrožení onemocněním koronavirem. Většinou nespadají do rizikových skupin, ale pokud onemocní, nebudou moci léčit závažně probíhající infekci u některých pacientů s Covid-19. Proto ještě jednou prosím všechny čtenáře, pokud mají doma respirátory FFP3, věnujte je personálu trutnovské nemocnice na pracovištích, kde budou přicházet do styku s masivním infekčním aerosolem. Na uklidnění čtenářů bych dodal: chovejte se odpovědně k sobě i ostatním a pomáhejte těm, kteří to potřebují. Trutnovská nemocnice urychleně zavedla vyšetření na Covid-19, jako jediná v kraji kromě Fakultní nemocnice, což mimo jiné umožňuje rychlejší kategorizaci hospitalizovaného pacienta na infekčního či neinfekčního. Nemocnice zajišťuje v současnosti v maximálním možném rozsahu provoz akutní péče a podniká veškerá potřebná opatření k zajištění provozu v době vrcholící epidemie, kdy bude připravena rychle diagnostikovat a léčit pacienty se závažným průběhem Covid-19.

čtěte také:


Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek