Starosta Adamec: Nejdůležitější je, abychom byli všichni zdraví

Teprve od následujícího dne, kdy do města dorazila první zásilka pěti tisíc jednorázových roušek, i on začal chodit s rouškou. Nejprve používal jednorázovou, když jsme v úterý 24. března pořizovali toto interview pro tištěný magazín Trutnovinky, chránil si ústa a nos látkovou.

Jaká rouška vám vyhovuje víc?
Látková. Je to domácí výroba, zařídila to manželka. Roušek mám samozřejmě víc, někdy použiji i jednorázové roušky, ale nejradši si nasazuji látkové.

Kdy jste si poprvé uvědomil, že s koronavirem budou problémy i u nás?
První informace o koronaviru jsem vnímal už na konci loňského roku, ale že situace nebude úplně jednoduchá, jsem si začal uvědomovat až v průběhu února. Když se nákaza objevila i v okolních zemích, dalo se předpokládat, že se tomu jako republika neubráníme. Naplno jsem si to uvědomil v neděli 1. března, když oznámili, že máme v Česku prvního nakaženého. To jsem si říkal: Je zle, je to tady!

Bylo to rychlé. Za čtyři týdny má Česko přes 2 tisíce nakažených a 9 mrtvých. Překvapilo vás to?
Rychlé zvyšování počtu lidí s koronavirem překvapilo asi všechny. Nejsem odborník na epidemie, ale od druhé světové války se náš stát s tak vážnou situací nesetkal. Máme tu nouzový stav... nikdo z nás s něčím takovým nemá zkušenosti. Jsem ale přesvědčený, že i přesto se některé věci mohly dělat rychleji. Vláda a ministr zdravotnictví museli mít informace o tom, že šíření nemoci ve světě je rychlé. Nebyly téměř žádné ochranné pomůcky v našich státních rezervách, zásobování zdravotnickým materiálem vázne, což je největší problém. Naštěstí si Trutnované vyrobili vlastní roušky. Díky aktivitě lidí a dobrovolníků se povedlo téměř všechny naše občany orouškovat.

Ochranné pomůcky stále chybí. Cítíte se kvůli tomu jako starosta pod tlakem?
Není to komfortní situace. Lidé by si roušky rádi koupili, ale nemají kde. Naštěstí se nám podařilo z nakoupených 5 tisíc roušek zásobit aspoň lidi v první linii, tedy zdravotníky, hasiče, policisty, pracovníky sociálních služeb a prodavačky v některých obchodech.

Jak vnímáte vlnu solidarity, která se mezi lidmi zvedla? Někteří šili roušky, nebo ochranné obličejové štíty, jiní rozváželi nákupy seniorům, další se nabízeli jako dobrovolníci...
Jsem z toho nadšený. Je dobře, když se společnost v takové situaci umí semknout. Jsem rád, že v Trutnově máme řadu aktivních lidí, kteří když mohou, tak pomáhají. Tímto bych jim za to chtěl poděkovat! Nejde přitom o to, kdo toho kolik udělá, ale že vůbec má snahu pomoct. Velké poděkování ale patří i lidem v první linii a také všem občanům, kteří zodpovědně respektují všechna přijatá opatření.

Prohlásil jste, že někteří obchodníci vám nabízeli předražené ochranné pomůcky. Rozčílilo vás hodně, že se snaží na epidemii a nouzovém stavu vydělat?
Samozřejmě. Není přece možné kupovat jednorázové roušky za padesát nebo dokonce sedmdesát korun, když jejich výrobní náklady jsou pět korun. Nemohu to nazvat jinak, než šmelina. Zdravotní pomůcky by neměly být komoditou, která slouží ke zbohatnutí obchodníků.

Někteří lidé o současném stavu mluví jako o válce. Je to správné označení?
Ne v tom pravém smyslu. Ano, přeneseně řečeno, válčíme s epidemií, ale skutečná válka to přece není. Je to boj o zdraví našich spoluobčanů, a musíme pro to něco udělat. Když se podíváme do historie lidstva, byly přece i daleko horší věci.

V březnu jste musel coby starosta vydat několik zákazů. Jak složité to pro vás bylo?
Příjemné to není, to je jasné. Na druhou stranu, některá naše opatření jen povinně kopírovala nařízení vlády. Neměli jsme jinou možnost. Například ale některá sportoviště jsme zavřeli dřív, než to nařídila vláda. Podle nás to bylo správné rozhodnutí.

Jak hodně to omezilo vás osobně?
Hodně, například v sobotu 21. března jsem měl šedesátiny. A kvůli krizovým opatřením jsem je slavil doma, a pouze s manželkou. Samozřejmě mám také řadu koníčků, které to poznamenalo. Například nemůžu na letiště, takže jsem doma, ale aspoň stavím model letadla. Taky mi chybí koncerty nebo divadla. Ale nedá se nic dělat, teď ta omezení musíme snášet a vydržet. Čím budeme nyní trpělivější, tím je větší šance, že z toho budeme dřív venku.

Někteří lidé se bojí, že až se vyřeší koronavir, budou jiné problémy. Souhlasíte?
Určitě nás nečeká jednoduché období. Bude potřeba znovu nastartovat některé obory podnikání. Budeme muset řešit podnikatele, kteří jsou v nájmu v městských domech a díky krizovým opatřením se dostali do horší ekonomické situace. U nich plánujeme prominutí nájmu nebo možnost odkladu splácení nájemného o tři měsíce. Na druhé straně bude mít určitě nižší výnos z příjmu sdílených daní, takže možná budeme muset jako město omezit nebo posunout některé investice. Nevíme také, jestli se třeba díky krizi nedostanou do finančních potíží nájemníci městských bytů. Budeme ale muset udělat vše pro to, aby těch ztrát bylo co nejméně.

Velkou aktuální investicí je modernizace koupaliště. Tu dokončíte?
Musíme! Pokud se naplní předpověď epidemiologa Romana Prymuly, že se v létě na zahraniční dovolené cestovat nebude, tak ho budeme nutně potřebovat.

Kdy se vám osobně uleví?
Až skončí mimořádná opatření a budeme se moc volně pohybovat. Někdy ty kulatiny oslavit musím. Doufám, že se mi to povede ještě letos. Ale nejdůležitější je, abychom byli všichni zdraví. Bez zdraví nejde dělat nic. Proto prosím, vydržme to, chovejme se dále dle nastavených pravidel karanténního režimu a nepochybuji o tom, že vše společně zvládneme.

čtěte také: Nejvíc mi chybí svoboda pohybu, povídá lékař Josef Scharfen Riziko nákazy? Větší je při nákupu než u odběrů S postupem času si myslím, že se svět trochu změní Je potřeba zatnout zuby, nevzdávat se a vydržet, nabádá šéf strážníků Moc se těším na skutečnou výuku a osobní kontakt s učiteli i žáky Mohlo by se teď ukázat, že jsme lpěli na něčem, co není tak důležité