Sobota

12. října 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Učit se s dětmi doma? Za pár dní jsme si vytvořili pravidelný režim

15. 4. 2020

page.Name
Když zůstali školáci kvůli šíření nákazy doma, rodičům začaly starosti. Jak se budou děti učit? V už tak nezvyklé situaci musí řešit další problém.

Kateřina Teichmanová z Trutnova přiznává, že i ona patří k rodičům, které vzdělávání dětí doma „tak trochu“ zaskočilo. Na začátku pandemie totiž nejdřív řešila, jak to bude mít se zaměstnáním. Kavárna, kde pracuje, zůstala zavřená. Teprve časem se přidaly školní starosti.

Díky tomu, že Kateřina byla s oběma dětmi doma, měla na rozdíl od pracujících rodičů na úkoly víc času. Pomohla jí také internetová žákovská Bakaláři, kde byly všechny důležité informace a úkoly. „Dcera je v osmičce a se spolužáky má na internetu skupinu, kde si pomáhají s učením. To mi pomohlo. Jako rodič například chemii osmé třídy neumím. Nejdřív bych se ji musela sama naučit.“ Někteří učitelé také nabídli, že jsou ve škole připraveni na osobní konzultace. „Hodně mi s úkoly pomáhá i bývalý manžel, střídáme se,“ chválí. Za pár dnů si s dětmi vytvořila pravidelný režim. „Ráno snídaně, pak následují učení a úkoly, před polednem vařím oběd. A odpoledne máme klid,“ přiznává.

Ve volných chvílích proto začala vyrábět roušky. Původně doma, časem se přidala k ženám, které šily roušky ve Vinotéce u Maxima na Kryblici. „Byly jsme tam denně asi od dvou do šesti. Odpočinuly si u toho od domácího stereotypu. Teď už šiju spíš jen doma.“

Z úkolů svých dětí se sice Kateřina nehroutí, ale nejistá budoucnost jí na klidu nepřidává. „Nikdo neví, jak dlouho to potrvá. Snažím se proto vytvořit si finanční rezervu, kdyby krizový stav trval další měsíc. To je taky úkol,“ uzavírá.

Co dobrého vám přinesla karanténa?

Petra Kopecká, úřednice

Že neslyším po ránu zvonění budíku. Že si lidé hledí více a upřímněji z očí do očí. Že jsem se svými dcerami 24 hodin denně. Že spolu prožíváme spoustu nového (hrát si na dobrou „úču“ v 1. a 4. třídě vůbec není snadné). Že společně chodíme více do přírody. Že jsem se zdokonalila u šicího stroje - hitem se mi staly Roušky, šijeme roušky od Xindla X. Že… dalo by se toho říct daleko více…

Veronika Marková, hypoteční specialista

Díky karanténě mám víc času na rodinu a toho není nikdy dost. Taky si dopřávám víc procházek v přírodě… Ale nejvíc se teď věnuji balení a třídění celého bytu, protože se za měsíc stěhujeme do nového.

Filip Mudra, truhlář

Když se najednou zavřely státní hranice, tak mi přeběhl mráz po celém těle. Došla mi ta konečnost v každém ohledu, ať už se jedná o život, komfort, jistotu. Měl jsem za pár dní odlétat k moři, to je dnes sci-fi. Nevím, jestli vůbec udržím firmu a zaměstnance. Na druhou stranu jsem si najednou denně telefonuji s mámou, se kterou se jindy stihneme maximálně jednou měsíčně pohádat. S klukem jsem si šel na zahradu zahrát fotbálek, místo koukání do mobilu a sledování zpráv, když si sám hraje s legem. Jestli je něco na tom všem pozitivní, tak že si zase na chvilku uvědomíme, že tu nejsme sami, máme blízké a je potřeba prožívat každou chvilku, jako by byla tou poslední. Věřím, že to zvládneme a za pár týdnů či měsíců, na to budeme jen s oddychem vzpomínat.

Barbora Košťálová, dentální hygienistka

V první chvíli mě napadlo že asi pocit většího bezpečí. Ne všichni obyvatelé se totiž chovali zodpovědně. Nicméně mi karanténa hlavně přinesla chvíle, které mě „donutily“ zpomalit. Nespěchám do práce a z práce, jsem zase celý den s dětmi, což je někdy vyčerpávající, ale taky úžasné. Máme na sebe čas!

Lucie Viková, na rodičovské dovolené

Podle mě je na tom nejlepší to zpomalení té naší uspěchané doby. Aspoň se tolik nestresujeme penězi a dalšími zbytečnostmi a vážíme si i procházky v lese.

 

čtěte také:


Pavel Cajthaml, Michal Bogáň
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek, archiv Trutnovinek