Na jednu stranu jsem si to volno užila, nechala se slyšet kadeřnice

Jak jste se vyrovnala s koronavirovou situací, že jste ze dne na den musela kadeřnictví zavřít?
Zpočátku to pro mě bylo naprosto nepředstavitelné. Už jen proto, že jsem měla objednané klienty, kteří se mnou počítali. Ze značné míry také proto, že si stále ještě trochu bojuji s tím, že neumím říkat NE. A i přesto, že mě má práce stále naplňuje a těší, se tato obava postupně vytrácela a přešla v jistý druh nadšení. Za tu dobu je to totiž poprvé, co jsem si mohla nadělit takhle dlouhou „dovolenou“. Takže si to na jednu stranu užívám.

Co za problémy vám to konkrétně přineslo?
Největší problém spatřuji samozřejmě v tom, že se absolutně zastavily veškeré příjmy. Člověk si nemůže dovolit přestat platit nájem nebo jiné pohledávky a kdybych neměla podporu své rodiny, které tímto děkuji, byla by pro mě situace podstatně složitější. K velkému štěstí mám kolem sebe spoustu skvělých lidí a velké díky patří také majiteli nemovitosti, ve které kadeřnictví provozuji, panu Borůvkovi, který nás, v této těžké situaci, také podpořil.

Ozývaly se zákaznice, jestli byste jim nepřijela upravit vlasy domů?
Samozřejmě a nebylo jich málo. Bohužel nebylo v mých silách těmto prosbám, vzhledem k nařízením vlády, která se neustále měnila, vyhovět. Proto bych se chtěla všem svým zákazníkům omluvit. Doufám, že vydrží a na mé služby nezanevřou.

Radila jste někomu na dálku?
Ano. Zákaznice se často ptaly, jakou barvu na vlasy si mají pořídit. Barvy z drogerií jsem se jim snažila vymluvit, protože s takto barvenými vlasy se nám kadeřnicím vždy obtížněji pracuje. Prosila jsem je, ať vydrží a doporučovala jim maskovat spíše bezoxidačními retušovacími přípravky.

Vzala jste vůbec za dobu karantény nůžky do ruky?
Lhala bych, kdybych tvrdila, že ne. Své blízké jsem samozřejmě ostříhala. Můj manžel například, by bez úpravy takto dlouho nevydržel. Potrpí si na svých vlasech asi více než já.

Kadeřnictví se otevřou v pondělí 11. května. Už máte plný diář?
Plný diář zatím nemám. Zákazníci volají. Průběžně přesouváme termíny, které už se nestihly a domlouváme nové. Už několik let se snažím pracovat takzvaně „na pohodu“, žádný velký business, proto věřím, že i teď bude rozjezd pozvolný a pohodový.

Jak jste si užila tuto nucenou „dovolenou“?
Jak už jsem říkala, užila jsem si to. Snažím se na situaci dívat co nejvíce pozitivně. Stihla jsem dohnat spoustu restů, odpočívám a užívám si volný čas s rodinou. Drží nás nad vodou také optimismus našeho národa a Švejkovský humor, který dokáže odlehčit i tuto těžkou situaci.

Jak jste reagovala na zprávu, že dřív než kadeřnictví a holičství se otevřely psí salóny?
Myslím si, že je třeba se obávat a vnímám to jako velkou konkurenci, neboť jsem se dočetla, že tyto salóny, pro své vlastní účely, využívají i někteří členové vlády. (smích)

Jak jste se dostala k povolání kadeřnice?
Kadeřnicí jsem se chtěla stát vlastně už v dětství. Jak se tak stává, život a také rodiče se mnou měli nejdříve jiné plány. Podnikat jsem se tedy rozhodla až ve chvíli, kdy jsem měla dvě malé děti a byla pro mě tedy motivující ta svoboda v řízení si vlastního času. To bylo v roce 1998.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek