Vzácná deska kdysi elitní Roty Nazdar je po 80 letech zpátky
13. 5. 2020
Ani odborníci už nedoufali. Domnívali se, že pamětní deska Roty Nazdar byla zničená. Naštěstí se mýlili. Unikátní připomínka meziválečné minulosti Trutnova existuje. Byla ve sklepě jaroměřského muzea. A teď se vrátila do našeho města.
▼ reklama
Pamětní deska Roty Nazdar byla součástí pomníku, který v areálu kasáren odhalili Trutnované 9. května 1936. Bylo to u příležitosti 21. výročí krvavých bojů první světové války u Arrasu (9. května až 16. června 1915). Monument se stal poctou padlým legionářům - československým dobrovolníkům z 1. roty praporu C cizinecké legie ve Francii.
Téměř dvoumetrákovou desku kdysi odlila slévárna M. Roubíčka v Poříčí u Trutnova. „Hlavním motivem je znázornění praporečníka Karla Bezdíčka, který jako první dosáhl při útoku druhé linie německých zákopů v La Targette v roce 1915, kde vzápětí padl. Na levé straně je 52 jmen padlých vojáků,“ oznámil trutnovský místostarosta Tomáš Eichler. Autorem díla byl významný sklářský výtvarník a pedagog Božetěch Medek, který v Trutnově vykonával službu jako četař aspirant.
Pomník původně stál v parčíku před prostřední budovou dnešního policejního areálu. Během evakuace československých kasáren v říjnu 1938 byla deska odmontována. Město opustila s 22. pěším plukem, který ji vzal s sebou do Jičína.
Těsně před druhou světovou válkou byla zřejmě převezena do muzea v Jaroměři. Díky tomu přečkala německou okupaci a nebyla použita jako materiál pro výrobu zbraní či strojů. "Je zvláštní shodou náhod, že po válce se na desku úplně zapomnělo a 11. května 1947 byl odhalen v kasárnách nový pomník ze žuly, který zanikl krátce po komunistickém převratu 1948,“ uvedl Eichler.
Nedávno byla deska nalezena. Zcela náhodně, při vyklízení sklepa jaroměřského muzea. Byla věnována Trutnovu. Po osmdesáti letech se tak vrátila zpět do našeho města.
Radnice už má plán, jak s deskou naloží. „Rádi bychom pomník obnovili a odhalili jej v roce 2021, tedy k výročí vzniku desky. Ovšem tomu ještě předchází jednání s Policií ČR o jejím umístění. Ve slévárně necháme vyrobit její kopii a originál uložíme do Muzea Podkrkonoší, kde ji zrestaurujeme k výstavním účelům,“ sdělil trutnovský starosta Ivan Adamec.
Podle historiků je autentická připomínka Roty Nazdar výjimečným a mimořádně cenným exponátem. "Pamětní deska z meziválečného období je naprostou vzácností. V našich sbírkách převažují spíše desky z období před rokem 1918, anebo pak až z druhé poloviny dvacátého století," potvrdil Vlastimil Málek, ředitel Muzea Podkrkonoší.
Navíc deska poukazuje na naprosto výjimečné okolnosti v dějinách našeho města. Hraničářský prapor zde působil v letech 1920 až 1938. "Nikdy předtím naše město stálou posádku nemělo,“ upozornil historik Ondřej Vašata. Například v roce 1920 měl prapor 25 důstojníků, 12 rotmistrů a 718 mužů, skvěle vycvičených a slušně vyzbrojených.
Primárním úkolem kdysi elitní vojenské jednotky byla ostraha hranic. V předchozích vojenských konfliktech se totiž několikrát ukázalo, že Krkonoše nejsou pro nepřítele tak nepřekonatelnou překážkou. „Bylo zřejmé, že terén není neprůchodný. V případě vojenského napadení tak bylo nutné zajistit, bránit a udržet tento prostor,“ řekl Vašata.
Primárním úkolem kdysi elitní vojenské jednotky byla ostraha hranic. V předchozích vojenských konfliktech se totiž několikrát ukázalo, že Krkonoše nejsou pro nepřítele tak nepřekonatelnou překážkou. „Bylo zřejmé, že terén není neprůchodný. V případě vojenského napadení tak bylo nutné zajistit, bránit a udržet tento prostor,“ řekl Vašata.
Kromě výcviku a vojenské činnosti se prapor podílel i na pomoci zdejšímu obyvatelstvu v době živelných pohrom. „V dochované kronice praporu i v novinách se dočteme, že vojáci pomáhali při odstraňování následků povodní nebo při požárech. Čechům i Němcům,“ upřesnil Vašata.
První kasárna měl útvar od roku 1920 v bývalém hotelu Union, dnešní budově okresního soudu. Na konci dvacátých let postavila armáda nová kasárna, a to v místě dnešního sídla policie. „Kromě ubikací pro mužstvo a pro důstojníky tam měli také jídelnu, školicí středisko i vlastní muzeum. V mírových letech to jednotce bohatě stačilo,“ dodal historik Ondřej Vašata.
A proč "Rota Nazdar"? Základem praporu československých dobrovolníků v první světové válce byli převážně čeští sokolové. Právě oni svým pozdravem "Na zdar" dali rotě jméno. Pocházeli z krajanské komunity ve Francii. Šlo o řemeslníky, obchodníky, umělce a studenty.
|
Bývala to velká sláva! |
Mohlo by vás také zajímat
▼ reklama
