Úterý

24. listopadu 2020

Nyní

Zítra

Svátek má

Klub železničních modelářů slaví 50 let. Bez výstavy

29. 10. 2020

Klub železničních modelářů slaví 50 let. Bez výstavy 13 snímků
Závěr října v Trutnově dlouhá léta neodmyslitelně patřil železničním modelářům a jejich mezinárodní výstavě. Boj s nákazou covid-19 ale pořádání atraktivní expozice zabránil. Zrušil tak klubu oslavu půl století.

V Trutnově se v roce 1970 konaly oslavy 100 let příjezdu prvního vlaku od Velkého Oseka a Staré Paky. Mimořádné výročí pořadatelé vyšperkovali mimo jiné expozicí s železniční tématikou. Chtěli, aby byla co nejatraktivnější, proto oslovili místního strojvůdce Jiřího Berana. Věděli o něm, že si doma postavil vlastní model kolejiště. Požádali ho, aby ho do výstavy půjčil. „Měřilo dva metry na délku a metr dvacet na šířku, mělo dva okruhy a jezdilo na něm asi osm vlaků. Rád jsem ho tehdy zapůjčil. Neměl jsem přitom ani ponětí, co se tím spustí a jaké to bude mít následky,“ vzpomíná Beran s úsměvem na tváři.

U diváků totiž mělo kolejiště velikosti TT nečekaný úspěch. Ohlas byl dokonce tak velký, že se ještě během výstavy pokusili lidé z tehdejšího Domu dětí a mládeže Jiřího Berana přesvědčit, aby ve městě rozjel modelářský kroužek pro školáky. A úspěšně. „Kývnul jsem, aniž bych tušil, na kolik let to bude,“ podivuje se dnes nad tím, že od modelářských začátků uplynulo už půl století.

V jediný moment se tehdy stal zakladatelem klubu, a zejména na dlouhá léta vedoucím kroužku. Drtivá většina nováčků totiž začínala právě u něj. Už v úvodním roce pravidelně chodilo do kroužku deset dětí, přidalo se také několik dospělých. Tak velký zájem odstartoval jeden malý, soukromý model kolejiště, vystavený neplánovaně.

čtěte také:  Modeláři vystavují svět miniželeznice


První nadšenci se pod vedením Jiřího Berana scházeli v podkroví historické budovy, ve které se v sedmdesátých a osmdesátých letech odehrávaly i další volnočasové aktivity trutnovského Domu dětí a mládeže. Učili se stavět kolejiště velikosti TT, vyrábět pro něj modely vláčků, nebo lepit drážní domečky.

Modeláři se od počátku prezentovali jako velmi aktivní lidé. Měli za sebou sotva první rok činnosti, přesto připravili už v roce 1971 první modelářskou výstavu. „Konala se v čekárně na hlavním vlakovém nádraží v Trutnově. Základem expozice byly modely, které jsme měli každý z nás doma, asi pět nebo šest menších kolejišť,“ vypráví dnes už šestasedmdesátiletý Beran.

Hned v prvních letech se Trutnovští hlásili také do modelářských soutěží. Zkraje roku 1973 získali první prestižní ocenění, když jejich žák Ladislav Hovorka vyhrál s vlastnoručně vyrobeným modelem vagónu celorepublikovou soutěž železničních modelářů ve středočeském Kolíně. Ve stejném roce se odehrála také důležitá právní změna - nadšenci s vláčky na kolejích už nebyli vedeni jako zájmový kroužek pod křídly Domu dětí a mládeže, ale změnili se v oficiální Klub železničních modelářů Trutnov a přešli pod tehdy významnou organizaci pro volný čas a sport nazývanou Svazarm.

Prvním klubovým předsedou se stal František Niklfeld. Ve funkci vydržel dlouhých deset let, až do roku 1982. Na další tři roky ho pak vystřídal Miroslav Polášek, kterého v roce 1985 nahradil už zmiňovaný zakladatel klubu Jiří Beran. Současným a zároveň služebně nejstarším předsedou klubu je Jiří Novotný. Ve funkci je od roku 1992.

OBŘÍ KOLEJIŠTĚ
Z party trutnovských modelářů se mezitím stal uznávaný spolek. Zaujali mimo jiné trpělivou prací s mládeží, díky které získávali pravidelně medaile na modelářských soutěžích. Některé žáky dokonce práce s malými vláčky nasměrovala později v dospělosti ke skutečné profesi na železnici. Na výstavě, kterou každý rok pořádali modeláři v domovském Trutnově, oslnili vlastním kolejištěm.

V roce 1990 se ale spolek rozhodl, že už nebude aktuální kolejiště rozšiřovat a pustil se do stavby nového modelu. Během čtvrt století tak vzniklo z původně malého kolejiště unikátní, velké kolejiště ve tvaru L o rozměrech 9 krát 6 metrů. Aktuálně po něm jezdí přes padesát vlakových souprav. Téměř neustále ho Trutnovští obnovují, doplňují a vylepšují. „Stálí a pozorní návštěvníci našich výstav si toho vždycky všimnou. Původní jsou už dnes vlastně jen rám a střeva. Koleje a další prvky jsou už po těch letech obnovené,“ připouští Jiří Novotný.

 čtěte také:  Atrakcí jsou modely vláčků v lahvích


Ale zpět k modelům. Současné ani předchozí trutnovská kolejiště nikdy nebyla přesnou kopií skutečných nádraží nebo tratí. Byť například na velkém „elku“ je hlavní nádraží s depem, vedlejší nádraží, lokálka nebo úzkokolejka. Vše vypadá reálně, ale je to jen smyšlenka. Některé stavby v kolejišti ale jsou inspirované realitou. Například velký železniční most vypadá stejně jako ten skutečný ve Staré Pace. Hlavní nádraží je zase stavěné podle existujícího nádraží v Chocni. „Tehdy jsme si půjčili jeho plány, v poměru 1:120 je překreslili, a přesně podle nich stavěli,“ přiznává předseda Jiří Novotný.

Lidské fantazii se však meze nekladou, takže se trutnovským modelářům povedl husarský kousek. Jako jedni z prvních umístili do modelu o velikosti TT úzkorozchodnou železnici. Někteří zase vyrobili modely svých vlastních rodinných domů a umístili je do kolejiště. Kromě vláčků „rozhýbali“ také auta a autobusy na silnicích.

Od počátků v trutnovském klubu využívali modely od německého výrobce Zeuke, později přejmenovaného na Berliner TT Bahnen a dnes existujícího pod křídly firmy Tillig v Sebnitz. S majitelem Hansem-Jürgenem Tilligem navázali svého času spolupráci, která trvá dodnes. Mimo jiné i díky ní dnes existují takové rarity, jako například limitovaná série modelů chladírenských vozů pro přepravu piva z trutnovského pivovaru Krakonoš. „Pivovar ale ve skutečnosti takové vozy nikdy neměl. O to větší je to mezi modeláři vzácnost,“ tvrdí Beran. Důležité pro modeláře bylo také rozhodnutí uspořádat v roce 1991 v Trutnově tzv. kontraktační výstavu. Povedlo se do města přivézt prakticky všechny modelářské výrobce z bývalé Německé demokratické republiky.

DOMÁCÍ VÝSTAVA
Standardně během roku zvládnou Trutnovští připravit a vystavit kolejiště minimálně na dvou domácích výstavách. Jedna se koná vždy počátkem září ke Dni železnice ve vlakovém depu. Druhou, známější a proslulejší, pořádají sami pravidelně na konci října. Do velké školní tělocvičny rozmístí téměř dvě desítky kolejišť rozdílných velikostí, mnohdy s unikátními motivy, raritami či unikáty. Ve vitrínách bývají k vidění miniatury parních, motorových či elektrických lokomotiv, osobní a nákladní vozy, a rovněž vzorky firemních výrobků.

Samozřejmostí jsou i prezentační a prodejní stánky s modelářským sortimentem, dětské dílny nebo cvičná modelová kolejiště pro návštěvníky. Sjedou se modeláři z celé republiky, ale také z Rakouska, Polska a Německa. Divácky zájem je obrovský. „Bývaly časy, kdy nám na naše říjnové výstavy přišlo až pět tisíc návštěvníků. V poslední době se čísla návštěvnosti pohybují spíš mezi třemi až čtyřmi tisícovkami,“ připomíná předseda Jiří Novotný.

Trutnovští ale zvládají také pravidelné výjezdy na zahraniční výstavy. Nejčastěji vyrážejí k přátelům ze spřízněných klubů v rakouském městečku Attnang-Puchheim, nebo německém Sasku. Podobných výjezdů do ciziny absolvují každoročně několik. „V tom se doba trochu změnila. Dříve se více železniční modeláři soustředili na soutěže, v současnosti naopak převážně vystavují nebo předvádějí kolejiště na akcích pro veřejnost,“ připouští Jiří Beran.

 čtěte také:  Kolejiště ve staré televizi a důlní dráha v chlebníku


Modeláři z Krkonoš se ale nevěnují jen stavbě kolejišť. Reagují na výročí svého města a tvoří miniatury připomínající tamní klíčové dějiny. K jubileu prusko-rakouské bitvy z roku 1866 připravili modely Janské kaple, u které se odehrály nejhorší boje, architektonicky unikátního památníku oblíbeného generála Ludvíka von Gablenze a také drážního vagónu, ve kterém do Trutnova před 154 lety přivezli ostatky slavného vojevůdce. Podle dobové fotografie vyrobili i zmenšeninu trutnovského hradu, ve které dnes sídlí městské muzeum. Někteří jsou dokonce tak šikovní, že se stali modelářskými malovýrobci. „Máme také rádi železniční historii. Sbíráme například čísla už vysloužilých lokomotiv nebo staré nádražácké čepice,“ říká Jiří Beran.

Trutnovští se snaží také pomáhat. Například před lety sněhová nadílka provalila střechu topírny a zavalila parní lokomotivu v horském městečku Kořenov. Spadlou střechu modeláři odstranili a lokomotivu vydolovali ze sutin. Takže od té doby je právě díky nim pravidelně vystavována. Národnímu technickému muzeu v Čelákovicích deset let úspěšně pomáhali s renovací historických lokomotiv a vozů. „Některé dodnes filmaři využívají při natáčení dobových záběrů,“ připomíná předseda Jiří Novotný.

Klub proslul výjimečnou rodinnou atmosférou. Nepanují v něm žádné oficiality, ale především mimořádné kamarádství. Společně se slaví narozeniny členů, mezi kterými jsou dokonce i někteří členové modelářských spolků z Rakouska a Německa. „Například lidé z managementu firmy Tillig,“ přiznává Jiří Beran. Pro letošek měl klub před sebou mimořádný úkol. Jako nejstarší zájmový spolek ve městě chtěl oslavit půl století se vší parádou. Chystal tradiční říjnovou výstavu. Měla být větší než jindy, s větším počtem vystavovatelů, více exponáty a výjimečným zpestřením. Boj s koronavirem ale výstavu zrušil.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: archiv Klubu železničních modelářů Trutnov