Úterý

24. listopadu 2020

Nyní

Zítra

Svátek má

Skromné začátky Gymnázia Trutnov: první rok měla škola jen 36 studentů

24. 10. 2020

Skromné začátky Gymnázia Trutnov: první rok měla škola jen 36 studentů 16 snímků
Prvního září 2020 to bylo přesně sto let, kdy bylo v Trutnově založeno gymnázium. Přes skromné začátky se postupně vypracovalo mezi klíčové školy ve městě a stalo se pevnou součástí kulturně-společenského života. Odmaturovalo v něm celkem šest tisíc studentů, vychovalo celou řadu vzdělaných a činorodých lidí. Na dnešek byly původně naplánované oslavy, které však gymnázium muselo odsunout.

Gymnázium bylo zřízeno krátce po vzniku Československa. Do tehdy ještě převážně německého Trutnova totiž přicházelo stále více lidí české národnosti. Jak jich přibývalo, rostl z jejich strany tlak na vznik českých škol. „Bylo také potřeba na Trutnovsku vytvořit českou inteligenci, která by tu rozhýbala život, proto tu bylo gymnázium založeno,“ říká historik Ondřej Vašata.

Prvních 36 studentů, z jednoho ročníku a jediné třídy, se měsíc tísnilo v jedné místnosti Národního domu. Teprve od 6. října 1920 probíhalo vyučování v hotelu Union, v budově dnešního okresního soudu. Vojenská správa tam tehdy gymnáziu přenechala část prostor. Ani to ale nebylo ideální řešení. Potíže s nedostatkem místa se povedlo vyřešit v průběhu dvacátých let, kdy byl v dnešní Procházkově ulici a Jiráskově náměstí postaven velký komplex školních budov. „Sídlilo tu gymnázium, česká obecná a měšťanská školu a v areálu dokonce úřadoval školní inspektor,“ připomíná Vašata.

Víte, že…

... předchůdcem gymnázia v Trutnově byla v 19. století c. k. nižší reálná škola. Jedním z významných žáků byla také Antonín Čapek, pozdější lékař a otec slavných bratrů Josefa a Karla, jak nedávno upozornil při jedné z přednášek čapkolog Hasan Zahirović.

... v roce 1946 se trutnovská škola pyšnila čestným titulem Státní reálné gymnázium Karla Čapka.

... gymnázium vzniklo v roce 1920, do první třídy nastoupilo 36 žáků. O osm let později jich úspěšně odmaturovalo 10.

Skromné byly i učitelské začátky. První ředitel Josef Najman měl zprvu k dispozici pouze jediného profesora, musel si proto vypomáhat učiteli z jiných českých škol. Pro pedagogy navíc nebylo snadné učit právě v pohraničí. „Dnes už legendární vyučující trutnovského gymnázia Jaroslav Procházka vzpomínal, že neměl ani kde bydlet. Zdejší Němci totiž českému gymnáziu nepřáli, protože věděli, že bude vychovávat českou elitu. Brali ho jako cizí prvek, který sem prostě nepatří. Až za několik let se bytové poměry pedagogů změnily k lepšímu,“ upozorňuje Vašata.

Právě třicátá léta jsou považována za období, na které může být gymnázium mimořádně hrdé. Tehdejší pedagogové totiž skutečně patřili k místní české elitě. Na škole učil například akademický malíř Bedřich Mudroch, nebo Jaroslav Procházka. „Pamětníci vzpomínali, že jeho přednášky na hodinách českého jazyka byly mimořádně kvalitní a hodné spíše vysoké školy,“ tvrdí Vašata. Tomu odpovídaly také výsledky žáků, kteří dělali čest svým pedagogům. Ať to byl například později známý herec Václav Lohniský, oceňovaný sochař Oldřich Oplt, uznávaný překladatel Lumír Čivrný nebo přední český historik Oldřich Janeček. Tehdejší učitelé se navíc úspěšně zapojili do společenského, kulturního i politického života v Trutnově.

Dobu prvního velkého rozkvětu zastavili nacisté. Po Mnichovské dohodě na podzim 1938 se gymnázium muselo přestěhovat do Úpice, ovšem v prosinci 1940 bylo zrušeno úplně. Obnovit školu se povedlo bezprostředně po druhé světové válce - již v září 1945. O necelý rok později se dokonce mohla pyšnit čestným titulem Státní reálné gymnázium Karla Čapka. „Důležitý byl především návrat vynikajících profesorů, kteří na gymnáziu učili před válkou. Například Josefa Vlačihy, již zmiňovaného Jaroslava Procházky nebo skvělého znalce zeměpisu Stanislava Krause,“ zdůrazňuje Vašata.

Po válce až do roku 1971 docházelo k řadě závažných organizačních změn. Například slučování se s některými jinými školami, ale také zase oddělování, mimo jiné kvůli změnám v trvání povinné školní docházky. Měnila se i délka gymnaziálního studia - z osmiletého na čtyřleté. V šedesátých letech došlo na čas i k razantní změně názvu, z gymnázia na Střední všeobecně vzdělávací školu (SVVŠ). „Nebyla to jednoduchá cesta, od čtyřletého gymnázia přes jedenáctiletku a dvanáctiletku k SVVŠ a nakonec opět ke gymnáziu,“ vzpomínal v jednom ze školních almanachů Adolf Gréc, který byl ředitelem gymnázia rekordních 32 let.

Ředitelé škol

Josef Najman 1920 až 1937
Rudolf Marek 1937 až 1940
Josef Vlačiha 1945 až 1948
Stanislav Krause 1948 až 1953
Bohuslav Kovář (zastupující) 1953
Adolf Gréc 1953 až 1985
Josef Strnad 1985 až 1992
Petr Just (zastupující) 1992
Jiří Vaněk 1992 až 2002
Petr Skokan 2002 až dosud


Měnily se také osnovy, vznikaly a zanikaly některé učební předměty, různily se počty žáků ve třídách. Kvalitu výuky to ale nesnížilo. „Trutnovské gymnázium před válkou získalo pověst náročné školy, jejíž absolventi byli dobře připraveni k dalšímu studiu na vysokých školách. Na tuto pověst škola navázala i po válce, a udržela ji až do současnosti,“ napsal pro školní almanach profesor Zdeněk Vít.

Aktuálně má gymnázium téměř pět set žáků v šestnácti třídách. Na osmiletém gymnáziu v každém
ročníku jednu třídu, na čtyřletém dvě v každém ročníku. V minulosti ale měla škola i daleko vyšší čísla. „Asi nejvíc to bylo na konci devadesátých let, kdy vrcholil populační boom a dětí bylo výrazně víc než nyní. Tehdy jsme měli nejvíc asi 780 studentů ve 27 třídách, dokonce jsme kvůli tomu museli učit i na další budově ve Školní ulici, protože tady na Jiráskově náměstí jsme se prostě nevešli. V tu dobu jsme měli asi 64 učitelů. Dnes jich máme méně, zhruba kolem čtyřiceti,“ tvrdí současný ředitel školy Petr Skokan.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: archiv Gymnázia Trutnov