Malá sonda do lidské duše aneb Proč nás čápi tak fascinují?

Proč ale čapí příběhy přitahují tak velkou pozornost? Čím nás fascinují? Co na nich obdivujeme? Podle ornitologa Davida Čípa z Jaroměře můžou být některá vysvětlení až překvapivě logická. Tím prvním jsou „míry“. Dospělý čáp je asi metr vysoký, rozpětí jeho křídel činí úctyhodné dva metry. „Čáp je prostě velké, nápadné zvíře. Když letí, je nepřehlédnutelný. Patří k české krajině. Je to charismatické a zajímavé zvíře,“ vysvětluje.

Bílé peří s černými letkami na křídlech, dlouhé štíhlé červené nohy, dlouhý krk a dlouhý silný červený zobák dělají z čápa dobře rozpoznatelného ptáka. To je další důvod jeho oblíbenosti u lidí. „Na čápa dobře vidět, a každý ho odmalička zná. Něco jiného je, když vám řeknu pěnice. O té nikdo ani pořádně neví, jak vypadá. Ale když se řekne čáp, každý ví,“ upozorňuje ornitolog Číp. Právě to, že čápa známe od útlého dětství, nás k němu rovněž přitahuje víc, než k jiným zvířatům. „Podobně zajímaví jsou všichni ptáci, jenže tím, že je lidé neznají od malička, tak je to zas tak moc nebere,“ říká Číp.

Nejde ale jen o to, jak čáp vypadá nebo jak elegantně či majestátně působí. Už od dětství prakticky nemáte šanci se mu vyhnout. Objevuje se v pohádkách a pověstech. Nechybí téměř v žádné dětské knize. Všichni o něm od malička víme, že nosí děti. Je pro nás symbolem štěstí a nového života. „Je také vnímaný jako posel dobrých zpráv a posel jara. Protože zodpovědně pečuje o mláďata, byl brán i jako příkladný vzor rodičovství, a také jako vzor věrného partnerství,“ tvrdí historik a ředitel Muzea Podkrkonoší Vlastimil Málek. Kdo sleduje ptačí hnízda na kamerách, určitě si všiml právě zmiňované a velmi svědomité společné péče obou čapích rodičů o hnízdo. Od jeho vybudování a neustálého vylepšování, přes pečlivé zahřívání snesených vajec až po vzorné krmení vylíhnutých mláďat.

Čáp se stal oblíbeným ptákem už v antice a ve středověku. „Bylo to umocněno také tím, že se živí hlodavci, obojživelníky a drobnými plazy, kteří byli zejména ve středověku považováni za havěť, spojenou s podzemím. Pozitivně byl čáp vnímaný celá staletí a přetrvalo to dodnes,“ připomíná Málek.

Důkazem je například i to, že se čápi dostali mimo jiné do erbů šlechtických rodů. Některé obce a města, a to nejen v Česku, mají dodnes čápa ve znaku. Také v mnoha dětských říkankách, legendách a pověrách figuruje čáp. Většina z nich souvisí zejména se zakládáním rodiny. Naši předci například věřili, že “Pokud uvidí dívka prvního čápa v letu, ještě téhož roku se provdá, pokud čáp stojí, bude dívka na svatbu jen pozvaná.“ Nebo: „Spatří-li dívka čápy hned dva, přijde svatba dřív, než se naděje.“ A také: „Přelétá-li čáp dům, kde leží šestinedělka, lze čekat za rok dalšího potomka.“

Podtrženo a sečteno, čápi jsou sice divoká zvířata, ale jsou nám blízcí, protože žijí v naší blízkosti. Dalším důvodem, proč jsou čápi bílí u lidí oblíbení, jsou nová média. Kamery umístěné na komínech nebo v bezprostřední blízkosti hnízd umožňují lidem sledovat unikátní podívanou. V minulosti nic takového prostě vidět nemohli.

Nyní si mohou najít na internetu nejnovějších videa či fotografie čapích hnízd. Nemusí kvůli tomu někam jezdit, nebo někam šplhat. Stačí v mobilu nebo v počítači najít záběry ze speciálně nainstalovaných kamer. A je jedno, jestli jste doma, v hospodě nebo v práci. Drtivá většina jich je navíc online (přenášejí živě), takže v nekonečném přímém přenosu je vidět i to, co dřív člověk zblízka vídat prostě nemohl: Přílety čápů, jejich souboje o nový domov, páření, zahřívání vajíček, klubání mláďat, krmení, první pokusy o vzlet, ale také souboje s bouřkou či vichrem, anebo kroužkování prováděné ornitology.

Skalní „čapí“ fanoušci se kvůli tomu dokonce začali houfovat v zájmových internetových partičkách. Například veřejná facebooková skupina nazvaná Čapí hnízdo v Bohuslavicích má přes 10 tisíc členů. „Popularita sledování hnízd skutečně narostla. Přibylo také internetových přenosů. My k tomu ještě

tvoříme kompletní servis na sociálních sítích a webu, kde upřesňujeme, co přesně se v hnízdě děje,“ myslí si Tomáš Prouza, zdejší meteorolog, nejpilnější místní pozorovatel čápů a autor webového deníku o dění na Karáckém komíně. „Myslím, že čápi přitahují naši pozornost odjakživa. Když jsem kroužkoval čápy, a vylezl jsem přitom na desítky hnízd, tak u každého byl nějaký nadšenec, který měl přesně vysledované, kdy a co se tam stalo,“ dodává ornitolog David Číp.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Lukáš Ronge, HD Internet