Zemřel Miloš Trýzna, známý výtvarník a držitel Kulturní ceny města Trutnova

Trýznovi nebyla cizí žádná malířská technika. Maloval olejem, kreslil tužkou, perem nebo uhlem. Nejbližší mu byly kresba a akvarel. Vytvořil tisíce obrazů, kreseb a pohlednic. Dominovaly na nich krajiny, stromy, či zvířata, ale také akty.

Doslova hitem se stala jeho výtvarná dokumentace Trutnova. Zachytil známá místa, ale i mnohdy už zapomenutá nebo neexistující zákoutí našeho města. V posledních letech se stal Trutnov hlavním motivem Trýznovy tvorby. „Přál bych si, aby mé obrázky přinášely lidem radost a pohodu, aby vyvolávaly trvalou vzpomínku, a aby se lidem líbily,“ prohlásil Trýzna na samostatné výstavě, kterou měl v roce 2010 v trutnovském Muzeu Podkrkonoší.

Jeho patriotismus se odrazil v obrazové knize Trutnov v kresbách Miloše Trýzny vydané v roce 1997. Celkem uspořádal více než dvacet autorských výstav doma i v zahraničí. Vystavoval ve všech trutnovských galeriích a také třeba v Žacléři nebo Vrchlabí. Jeho díla viděli rovněž příznivci výtvarného umění v polské Varšavě a ve francouzském zámku Verderone u Paříže.

Ve vlastním nákladu vydal Miloš Trýzna přes padesát druhů kreslených pohlednic s regionálními motivy, ale také například vystřihovací betlém s nadsázkou zachycující významné osobnosti současného Trutnova. „Největší poctou bylo ohodnocení mé výtvarné činnosti udělením Kulturní ceny města Trutnova za dlouholetou výtvarnou regionální práci. Této ceny si nesmírně vážím a mám z ní radost,“ řekl, když cenu v roce 2000 přebíral.

Trýzna pracoval většinu života v textilním průmyslu. V letech 1964 až 1971 byl dokonce ředitelem libečského Texlenu. I v práci byl ale patrný jeho cit pro výtvarno a estetiku. Stal se dokonce autorem dvou rozměrných sgrafit na zdech tamní přádelny. Na jednom z nich byla postava ženy s jedním ňadrem zahaleným květem a s druhým odhaleným. Budova byla nedávno zbořena.

Důležitou roli sehrál při návratu čtyř ztracených permoníků na kašnu na Krakonošově náměstí v roce 2015. 

O úmrtí informoval Ctibor Košťál, náčelník Spolku podkrkonošských výtvarníků, mezi jehož členy Trýzna patřil. "Miloš byl NÁŠ malíř, byl ale hlavně kámoš. Do našeho spolku přišel v roce 1994. Byl neskutečně pracovitý a zejména nezkazil žádnou legraci. Do poslední chvíle byl na něho absolutní spoleh. Byl to skvělý parťák. Jsme moc rádi, že jsme vedle sebe mohli vyrůstat. Miloši budeš nám strašně moc chybět!" uvedl Košťál.

A přidal jednu milou vzpomínku: "V prosinci roku 2019 jsme se u příležitosti prvního výtvarnického plesu dohodli, že vytvoříme rockovou kapelu a na playback zahrajeme jeden hit skupiny Slade. Miloš měl hrát na varhany. Ty ale oficiální kapela s sebou nečekaně nepřivezla. Bez sebemenšího zaváhání Miloš v máničkovské paruce mlátil svými lehce artrotickými prsty do nějakého hadrem přikrytého dvouposchoďového stolku. Miloš hrál… Jak já bych si přál, abych se nejen dožil jeho věku, ale zejména byl do poslední chvíle tak skvěle praštěný…"

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Ctibor Košťál, Miloš Šálek, Hynek Šnajdar