Středa

22. září 2021

Nyní

10°

Zítra

15°

Svátek má

Se sbírkou propisek pomohli škole děti, učitelé i rodiče

27. 5. 2021

Se sbírkou propisek pomohli škole děti, učitelé i rodiče 16 snímků
Propiska. Pro většinu z nás běžná věc, nad kterou nepřemýšlíme. Dopíše, vyhodíme ji. Pro učitelku Petru Figerovou ze Základní školy Komenského v Trutnově je však potenciálním exponátem do sbírky, kterou začala před lety tvořit. „Hromadily se mi v kabinetu vypsané propisky, některé mě zaujaly. Řekla jsem si, že by byla škoda je vyhodit. Požádala jsem děti, aby nějaké přinesly z domu, a výsledek vidíte. Dnes jich tady máme asi 4800,“ říká o výstavě na chodbě před školní knihovnou.

Rád bych měl hned na začátku rozhovoru jasno. Sbírka je vaše nebo školy?
V podstatě školy. Sice jsem do toho nějaké svoje peníze dala, je to vlastně moje dítě, ale není to osobní sbírka. Jsem spíš správce sbírky. Kdybych třeba odešla, tak sbírka zůstane škole. Vzala bych si možná jen pár propisek na památku.

Podle jakých kritérií sbírku tvoříte?
Jediným kritériem je, aby se propisky ve sbírce neopakovaly. Ani jednu zde nemáme víckrát. Jinak tu převažují reklamní propisky. Firemní a podnikové, měst nebo veřejných institucí, z mimořádných událostí, české i zahraniční, současné i z minulosti. Většinou jsou vyrobené z plastu, ale máme ve sbírce i kovové a dřevěné. Většina je s potiskem, starší mají název firmy vygravírovaný.

A žádná není stejná…
Liší se tvarem, velikostí a designem. Převládají sice obyčejné a nevýrazné. Ale je tady spousta vzhledově nebo jinak zajímavých. Jedna má například tvar injekční stříkačky, další vypadá jako hřebík, a třetí jako autíčko. Nebo má navíc zajímavé ozdoby. Máme tu i retro propisky, například s Micky Mousem. Jsme ve škole, tak připomenu Tornáda. To jsou vlastně první pera, kterými píšou dnešní děti, když začnou chodit do školy. Jsou barevná a dokonce voňavá.

Podle čeho jste propisky do výstavy srovnala?
To bylo největší dilema. Jak je srovnat. Byly tu různé nápady, například vystavit je podle měst nebo firem. A také dát ke každé cedulku s popiskou. To by ale bylo až moc složité a pracné. Nejlepší pro mě bylo srovnání podle barev.

Která barva u propisek „jede“ nejvíc?
Modrá. Firmy, které si nechávají vyrábět propisky, volí nejčastěji modrou a také bílou. Nejméně naopak používají fialovou.

Líbí se vám vzhled u většiny propisek?
Když si firma vybere dobrý desing, tak to se mi samozřejmě líbí. Často ale vidím propisku a říkám si, že je znát, jestli do toho firma dala víc nebo míň peněz. Některé firmy si vybírají ty nejlevnější propisky, mnohdy navíc ani nepíšou.

Pro většinu lidí jsou asi reklamní plastové tužky bezcenné. Co pro sběratele?
Určitě mají svoji cenu. V Česku je asi stovka registrovaných sběratelů. Například pět tisíc propisek se na internetu mezi sběrateli prodá i za 10 tisíc korun. Někdy je padesát propisek k mání za 150 korun. Někdy je ale někdo věnuje i zdarma.

Má nějakou hodnotu vaše školní sbírka?
Třeba by za ni 10 tisíc korun nějaký sběratel dal. Rozhodně není úplně bezcenná.

Kdo všechno přispěl do sbírky?
Spousty propisek přinesly děti. Díky nim se sbírka od počátku rychle rozrůstala. Brzy jsme zaplnili první dvě prosklené vitríny, které jsem sama navrhla a můj manžel je vyrobil. Přidali jsme pak ještě další dvě vitríny, ale když propisky dál přibývaly, přešli jsme na levnější způsob. Věšíme je na plíšek přidělaný na dřevě. Ani to ale nestačilo. Jak vidíte, máme v chodbě před knihovnou plnou celou stěnu a ještě i kus vedlejší stěny. Takže sbírka má tvar písmene L.

NÁPISY NA PROPISKÁCH
Ve školní sbírce najdete téměř vše, názvy místních i světových značek. Například dnes už neexistujícího podniku Východočeské dřevařské závody Trutnov. Nechybí ani trutnovský Pivovar Krakonoš nebo textilní továrna Juta Dvůr Králové. Vlastní propisku má i trutnovská lesnická škola a rovněž fotbalový Havlovický pohár. Jedna připomíná všeobecné Sčítání lidu v roce 2011. Nechybí ani zahraniční firmy, například Avon nebo růžová Barbie.

Co je v obřích drátěných tužkách, které stojí pod vitrínami?
Propisky, které děti přinesly, ale už jsme je ve sbírce měli. Prostě ty, které se opakují. Anebo rozbité, či znehodnocené.

Všiml jsem si nad dveřmi nástěnných hodin s propiskami…
Líbí se vám? Ty jsem vyrobila v září. Někdy dostanu zvláštní nápad. Chtěla jsem, aby celý kout před knihovnou byl věnovaný propiskám. Psaní přece patří ke škole.

Zapojili se do sbírání i kolegové z učitelského sboru?
Jasně. Často jsem je žádala, aby se podívali do stolku, jestli tam nemají vypsané propisky. A někteří jich tam napočítali dokonce až třicet. Tak jsem si je od nich vzala, roztřídila a vystavila. A zapojili se také rodiče. Když chodí na rodičovské schůzky, tak spousta z nich projde okolo výstavy propisek. A za pár dnů pak pošlou po dětech propisky se vzkazem, že si všimli, že je sbíráme.

Kde jinde ještě sháníte další propisky?
Hodně cestuju po České republice. V každém větším městě zajdu do infocentra pro reklamní propisku. A občas něco dostanu. Balík starších propisek mi věnovala jedna kolegyně, sbíral je její dědeček. Něco mám z pozůstalosti, asi 400 kusů, co sbíral praděda.

Nemáte už z toho profesionální deformaci? Myslím, jestli třeba když někam přijdete, tak jestli hned nekoukáte, zda tam není propiska, která by se hodila do sbírky?
Hodně lidí o mně ví, že propisky sbírám. Kamarádi a příbuzní mi vždycky něco přivezou. Ale ano, nemám problém požádat o propisku, když si někde nebo u někoho nějaké zajímavé všimnu. Nedávno jsem takhle jednu získala od očního lékaře. Nebo od číšníka z restaurace, na propisce je značka jejich piva.

Stalo se, že vám ji někdo nechtěl dát?
Zatím ne!

Sbírala jste v životě něco jiného?
Jako malá poštovní známky, ale ne v tak velkém množství. A také slony.

Prosím?
Porcelánové slony. Byla to náhoda. Měla jsem narozeniny, a někdo mi dal slona. Pak jsem dostala dalšího k svátku a ještě pár dalších. Prostě občas mi někdo dal k svátku nebo narozeninám slona. A najednou to vypadalo, že je sbírám. Takže mám v kabinetě asi padesát slonů. Jinak jsem nic jiného nesbírala. Ale můj taťka sbíral mlýnky a váhy.

Budete ve sbírání propisek pokračovat?
Už asi ne. Pokud někdo přinese hodně zajímavou, nebo z nějakého exotického místa, tak ji přijmu. Nemám ale tendenci sbírat propisky na množství. Už to nemám kam dávat.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek