Pátek

9. prosince 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Všechny se snažím nosit, říká sběratel tenisek

27. 12. 2021

Všechny se snažím nosit, říká sběratel tenisek 20 snímků
Než začnete číst tento rozhovor, zajděte se podívat do svého botníku a spočítejte, kolik v něm máte tenisek. Dva, tři, pět, deset párů? Trutnovák Daniel Kopecký jich má doma pětaosmdesát! A ne ledajaké! Patří mezi sneakers nadšence – sběratele tenisek. A v jeho „botníku“ tudíž nechybí ani ty nejslavnější jordanovky pojmenované po nejlepším basketbalistovi všech dob Michaelu Jordanovi.

Dane, to jsi tak velký fanoušek Michaela Jordana?
Teď už jo. (smích) Vzhledem k tomu, že MJ zářil v letech, kdy jsem se narodil, až po mých nějakých devět let, tak jsem to moc nevnímal v té době. Ovšem myslím si, že jsem si ho za tu dobu nastudoval dost a je to pro mě určitě nějakým způsobem vzor,
ať už byl na palubovce, anebo mimo ni.

Hraješ basket?
Hodně rekreačně, kdybych to měl upřesnit, tak spíš vůbec. Jsem z fotbalový rodiny, takže jsem se věnoval převážně jen kopání do míče. Ale rád si zaházím na koš, podívám se na nějaké zápasy a celkově ten sport je mi sympatickej.

Jak ses ke sbírání stylových jordanovek a dalších sneakersek vlastně dostal?
Přes muziku. Viděl jsem to na umělcích, co nosí, jak u nás, tak v zahraničí. Tady se vlastně nosily jen skejtový boty, zatímco ve světě jely značky jako Nike, Adidas, Reebok. Pak jsem ještě tenkrát narazil na stránku sneakers.cz, což byla komunita desítek lidí, kteří už v té době sbírali tenisky a vyměňovali si tam fotky a tak dále. To mě taky docela ovlivnilo. Jinak nejdřív jsem měl asi sedm párů pouze modelu Air Force One, pak jsem, jak se říká, přičuchnul k jordanům, a dopadlo to takhle.

Daniel Kopecký

  • narozen 8. srpna 1989 ve Vrchlabí
  • pracuje jako elektromechanik ve společnosti Siemens
  • se sbíráním tenisek začal v roce 2011, aktuálně jeho sbírku tvoří cca 85 párů
  • muzice se věnuje od roku 2008, vystupuje jako Hypno / Hypno Beats
  • má rád lidi, se kterými se zasměje a má si s nimi co říct, jídla všeho druhu, ale vyhrává italská kuchyně, a ve volném čase se rád podívá na seriály a filmy, naopak nemá rád vstávání na budík, faleš a rozinky

Čím tě tyhle tenisky baví?
Baví mě jejich historie, příběhy, provedení, že se dají nosit skoro ke všemu. I ten hype, který za tím je, prostě 37 let stará silueta, která je pořád cool.

Kolik máš doma párů a kolik v nich je peněz?
Momentálně jsem na nějakých cca 85 párech, což se může zdát jako hodně, ale jsou i daleko větší „blázni“ než já. Celková cena se blbě odhaduje, jelikož se je snažím všechny nosit, tím pádem ztrácejí na hodnotě. I když si myslím, že tak 80–90 procent bot má pořád větší cenu, než za kterou jsem je kupoval. Pokud by to někoho opravdu zajímalo, vypočítat se dá přibližný odhad celkem snadno.

Dobře, takže kolik v průměru stojí jordanovky?
Liší se to od modelu, od spolupráce a tak dále. Já už se zaměřuji primárně jen na tři modely a ty ceny jsou cirka Jordan 1 (3 900 Kč), Jordan 3 (5 000 Kč), Jordan 4 (5 200 Kč).

Za který pár jsi zaplatil nejvíce peněz? Máš nějakou finanční hranici, za kterou bys už nešel?
Nejvíc jsem dal za Jordan 3 Doernbecher 2010, což jsou tenisky, který paradoxně ani moc lidí znát nebude, a kdybys ke mně přišel, tak stoprocentně neřekneš, že to jsou boty, za který jsem zaplatil nejvíc. Ale hrozně mě bavily a chtěl jsem je. Dal jsem za ně tenkrát 14 tisíc i s poštovným ze zahraničí, ale prodal jsem kvůli nim dva jiné páry a zbytek doplatil, takže mě to vyšlo jako normální pár. Takhle bych to udělal znovu, kdybych si kupoval něco dražšího. A ta hranice? Asi je kolem 20 tisíc.

V říjnu se při aukci v lasvegaské síni Sotheby´s vydražily červenobílé tenisky, v nichž Michael Jordan nastupoval ve své nováčkovské sezóně v Chicago Bulls roku 1984, za 1,5 milionu dolarů. Co jsi na to říkal?
No, přemýšlel jsem, že to zkusím navýšit, ale potom jsem si vzpomněl, že nemám tolik peněz na účtu. (smích) Ne, každopádně je to jen důkaz, jaká je Michael osobnost. Ani mě to nějak nepřekvapilo.

Pořídil sis už také nějaký svůj pár přes dražbu?
Přes dražbu vyloženě ne, ale už jsem kupoval x párů přes někoho, což je většinou formou vyjednávání.

Kde a jak hledáš nové modely?
Kde se dá, různě po internetu. Nike má svoje aplikace, obchody, různý raffle, což jsou něco jako tomboly. Přes lidi…

Ozývají se známí, že pro tebe mají třeba nový pár? Existuje obchodování s jordanovkami…
Moc ne, ale občas někdo napíše. Obchodování určitě existuje a je to větší byznys, než se může zdát. Ať už se jedná o člověka, který skoupí například deset párů na přeprodej, nebo někoho, kdo koupí jen jeden pár kvůli tomu, že na tom vydělá pětistovku. Což způsobuje i to, že vše, co vychází, je okamžitě vyprodáno. A pak ti nezbyde nic jiného než to koupit od někoho za víc. Dá se na tom pěkně vydělat. Znám lidi, co to mají jako fulltime job.

Vím, že také děláš live streamy a lidi se ptají na limitované edice a tak dále. Baví tě o tom mluvit?
Občas dělám. Vzniklo to, když jsem byl minulý rok v karanténě, takže úplně z nudy spíš. Vesměs se ptají na to samý pořád dokola. Nemůžu říct, že by mě to nějak extra bavilo, radši pokecám o teniskách s kámoši u pivka.

Jak velká je komunita sběratelů, kteří mají pro sneakersky stejnou vášeň jako ty?
Hodně lidi se zajímá o boty a celkově o módu. Komunita je obrovská po celým světě.

Zúčastnil ses už nějakého veletrhu tenisek – tzv. teniskologu?
Byli jsme s partou v Praze na druhým Teniskology 2016 a bylo to super. Určitě bych chtěl ještě něco navštívit, a pokud možno nejlépe v zahraničí.

Jak často svoji sbírku rozšiřuješ?
Teď bych řekl, že už ne tolik. Hodně si vybírám. Ale měl jsem třeba rok, kdy jsem si domů přinesl i patnáct párů.

Ty musíš mít asi velký botník, co?
No, jelikož bydlím v malém bytečku, tak mi odděluje obývák od ložnice. Takže není na škodu, že je poměrně velký. Tipoval bych přes dva a půl metru.

Vraťme se ještě k těm tvým nejdražším botám. Máš je jen vystavené, nebo v nich i chodíš?
Jak jsem řekl, snažím se je nosit všechny. Když jsem měl nějaké cennější, tak jsem je radši prodal a koupil jsem místo nich troje, kterých mi nebude tak líto. Mám nějaké tenisky, které jsem ještě neměl na noze, ale to jsou třeba jen tři páry.

Sbíráš tenisky, které ti sedí jen velikostně, nebo na tom nezáleží a bereš cokoliv?
Všechny tenisky mám ve své velikosti.

Když jich máš tolik, chodíš každý den v jiných?
Ne, to ne. Spíš vytáhnu pět párů, které točím měsíc. Pak je vyčistím, vytáhnu další a tak pořád dokola.

Nejstarší boty ve sbírce jsou z kterého roku?
Jsou to ty Jordan 3 Doernbecher z roku 2010. Jinak mám ještě Air Max 90 Hyperfuse 2011 a první Jordany, co jsem si koupil, jsou z roku 2012 Jordan 4 Fire Red. Ty seděly tenkrát v obchodě a já jsem si je koupil čtyři dny po vydání. Dneska by byly instantně vyprodaný.

A jaké boty pro tebe mají nejcennější hodnotu? Jsou to ty, které jsou spojené s nějakým příběhem?
To ani ne. Jsou to asi ty, co nemá moc lidí, a OG modely, což je originální barevná kombinace.

Jaké kousky bys chtěl ještě získat do své edice?
Tak ten seznam je každý měsíc větší a větší. Jasně, že mám nějaký wishlist, ale většina položek z něho je finančně úplně jinde než moje dvacetitisícová hranice. Ale třeba Nike Yeezy 2 by mi nevadily, ale 5 600 euro mluví za vše.

Když se s někým bavíš, koukáš lidem víc na nohy, co nosí?
(smích) Jo, koukám. Je to už spíš takovej reflex. Ale je mi jedno, kdo co nosí. Dokážu ocenit pěkný kousek a jsem rád, že se s tím potkávám i naopak.

Máš doma vůbec a nosíš i jiné boty?
Právě že ani moc ne. Mám jedny boty na běhání, sálovky a jedny polobotky, ve kterých se cítím fajn. Hodně lidí v nich má problém, ale já jsem vždycky rád, že si je můžu vzít. Jinak obouvám všechno jen od značky Nike nebo Jordan, snad jen pantofle mám Levis. Takže komfort jiných bot moc nemůžu posoudit. Jsem věrný „fajfce“. I když poslední kopačky jsem si koupil Adidas a dalo se to přežít. (smích)

Zajímavost

Na titulní stránce prosincového magazínu Trutnovinky drží Daniel Kopecký model Jordan 1 (Chicago) 2013, což je stejně zbarvená teniska jako ta původní, která se na nedávné dražbě v Las Vegas vydražila za 1,5 milionu dolarů. Tenkrát boty koupil za 110 euro, ale přepravce, který mu je doručoval, zaměnil eura za koruny, takže ho stály 110 korun. Dnes se na největší světové burze Streetwearu (StockX) pohybuje prodej těchto tenisek okolo 1 200 euro (30 tisíc korun).


Vedle bot je tvým velkým koníčkem i hudba. Co všechno představuje Hypno Beats?
Hypno Beats představuje mě jako beatmakera, 1/3 Statiky a všechny, se kterými jsem kdy dělal. Tvořím rapové beaty, občas někde zahraju jako DJ, to vše díky Sajdlikovi, se kterým jsem kdysi začínal.

Vysvětlíš mi přezdívku Hypno?
Když jsem byl menší, tak jsem všude používal přezdívku Hypnotix, takže jsem to jen zkrátil. Nic světobornýho.

Na jakém projektu na konci roku 2021 pracuješ?
Rýsuje se toho poměrně dost. Uvidíme, jak se to všechno stihne a co dopadne. Mám radost z nové věci s Eli-M a Luckou Středovou ze Sansabandu.

 

Kam se chceš v muzice posunout?
Nepotřebuji se za každou cenu někam posouvat. Jsem rád, když to někdo ocení a že tady po mně něco zůstane. Každý by ale měl mít nějaké cíle a sny, ty moje jsou třeba nějaký plnohodnotný projekt CD nebo vinyl. A mít skladbu s někým, koho obdivuji, což teď dám teaser, že se něco rýsuje.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Jan Popelka a archiv Daniela Kopeckého