Sekvojovec obrovský Hana Jůzlová zasadila s otcem

Někdy se mu říká mamutí strom. Oprávněně, jeho výška se běžně pohybuje kolem 80 metrů. Ten trutnovský měří 33 metrů. Zatím. Určitě ještě povyroste. Běžně se totiž dožívá 2 až 3 tisíc let. Je stále zelený. Přirozeně se vyskytuje na svazích americké Sierra Nevady. V Čechách se objevuje spíš výjimečně, jako okrasná dřevina parků či zahrad.

Jak se ale sekvojovec dostal na okraj trutnovského lesa? Odpověď je prostá. Zasadil ho zdejší hajný Jan Moisl. V roce 1961 vzniklo na místě zhruba desetihektarové arboretum pro praktickou výuku lesnické školy. Moisl se rozhodl, že k tomu přidá něco výjimečného. „Otec nás bral často do lesa a seznamoval nás s přírodou. Když se zakládalo arboretum, řekl, že zasadíme strom, který nemůže být přímo v něm, protože časem vyroste hodně vysoko. Ve speciálním obalu měl sazenici sekvojovce, kterou jsme spolu skutečně zasadili na okraj lesa,“ vzpomíná Hana Jůzlová.

Tehdy jí bylo osm let. Netušila, jak vysoko strom vyroste ani kolik generací si ho bude smět obejmout. Občas ke stromu přivedla známé či kamarády. Třeba někdejšího kronikáře Antonína Justa. „Když mu bylo devadesát, vozila jsem ho po městě a okolí, aby si to užil. A jako zajímavost jsem mu ukázala i sekvojovec. Když strom obejmul, divil se, že z něj vyzařuje teplo a energie,“ říká Jůzlová.

Ještě před pár lety o mohutném sekvojovci řada Trutnovanů nevěděla. To se změnilo v roce 2015. Hana Jůzlová na strom tehdy veřejně upozornila, když ho přihlásila do městské ankety Strom Trutnova. „Od té doby se to rozkřiklo a zájem o strom výrazně stoupnul. Umístili sem lavičku a tabulku s popiskem, upravilo se nejbližší okolí. Projít se k sekvojovci je totiž příjemná vycházka. A naše město, to přece není jenom náměstí a centrum!“

Spousta Trutnovanů se o tom přesvědčila při zářijových Dnech evropského dědictví. Přes pole a kolem rybníčku si udělali malý výlet k mamutímu stromu, kterému je nyní 60 let. Nejen pro jeho velikost a dlouhověkost se o něm všeobecně mluví jako o jednom z nejpodivuhodnějších stromů na světě. „Na vlastní oči jsem viděla sekvojovce v národním parku v USA. Byly jich tam stovky na jednom místě a byly mnohem vyšší než náš strom. Byl to mimořádný zážitek,“ dodává Jůzlová.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek