Kmenta se vrátil do Trutnova, přivezl Babišovo Palermo

Byl jste tady na Listování v Trutnově už v květnu 2019. Tehdy i nyní jste měl zcela zaplněné hlediště. Překvapilo vás to?
Budu upřímný, překvapilo! Před každou besedou mám obavu, aby lidi přišli. Jak se čím dál víc potýkáme s politickým bahnem, tak tím víc mám obavu, aby se lidi o politiku ještě zajímali. Zatím to má takový efekt, že se zajímají. V Trutnově mi přijde specifické, že společnost je otevřená ke kritickému myšlení. Vidím to i z debat na sociálních sítích nebo z vedlejších aktivit, které ve městě máte. Hrozně rád se sem vracím, to je prostě domov. Po Opavě je Trutnov druhé město, které mám moc rád.

S knihami o politice máte úspěch. Proč?
Já vlastně nevím, co je úspěchem mých knih. Budu se muset nad tím zamyslet. Dělám to od srdce. Cítím, že moje práce má smysl, a neřeším, jestli bude populární natolik, že bude padesát tisíc výtisků knihy, nebo jen deset tisíc. Samozřejmě, kdyby to bylo například jen pro dvacet lidí, tak by to byl signál, že dělám něco špatně. Protože ale vím, že kniha má široký ohlas, tak mě neustále motivuje k další práci. Možná jsem založil nový fenomén dnešní doby, protože jak jeden z mála novinářů intenzivně a pravidelně popisuju věci veřejné. Moc mě těší, že někteří na sociálních sítích píší, že by to mělo být součástí povinné četby na středních školách. Doufám, že to bude mít nějaký smysl nejen z toho důvodu, že si to přečtou lidi, kteří nevědí jak volit, nebo jak vnímat realitu, která nás dnes obklopuje, ale že to má i hlubší význam do budoucna. Je to odkaz doby, ve které žijeme. Kniha má trvalý charakter. Když je něco na internetu nebo sociálních sítích, tak za týden už ani nevíte, kde to hledat. Kniha je trvalka.

Spousta lidí je politikou znechucená. Myslí si, že níž už klesnout nemůže, ale přesto to pokračuje. Překvapuje vás jako novináře, kam až to klesá?
Je pravda, že kombinace dvou lidí v politice na vrcholných místech Miloše Zemana a Andreje Babiše vrhla společnost na úplně nejhlubší dno. Díky těm dvěma je morální laťka v politice snížená na milimetrovou úroveň, kterou přeskočí každý. Tím jací jsou, jak se chovají, jak mluví, jak jednají, to ještě před deseti lety nebylo přípustné a možné. Zatímco dřív člověk v politice, který byl trestně stíhaný policií a státním zástupcem potvrzený, tak z politiky aspoň na chvilku odešel a vrátil se, až když se očistil. Dneska to neplatí. Miloš Zeman vnesl do politiky naprosto brutální slovník nenávisti vůči několika jedincům a skupinám. To zavdává příčinu tomu, že společnost je brutálně rozdělená a vnáší do ní jiskru nenávisti a nesnášenlivosti. A to je špatně. Nepamatuju, že by před dvaceti lety něco takového prezident dělal.

Může vás tedy ještě něco překvapit nebo zaskočit?
V tuhle chvíli si říkám, že už mě nemůže nic překvapit, protože už jsme toho zažili, zejména s těmi dvěma, opravdu hodně. To už by muselo být něco… asi by se musel stát prezidentem Tomio Okamura a předsedou vlády někdo z komunistů. To bych už možná hodnotil někde za hranicemi České republiky. K tomu ale doufám nedojde.

Lidé si často nejsou jistí, koho mají volit. Vy vidíte do politiky mnohem víc, máte přesto také problém se před volbami rozhodnout, komu dáte hlas?
V tom mám daleko větší problém, než ostatní. V tomhle moje profese není moc výhodná. Vede vás k tomu, že kritizujete skoro každého. Pamatuju si, že v roce 2013 jsem měl kritický postoj ke Karlu Schwarzenbergovi. Za jeho vedení na ministerstvu zahraničních věcí se také děly špatné věci, on to neuhlídal, protože byl špatný politický manažer. Na druhou stranu v porovnání s Milošem Zemanem byl úplně jiná liga co do morálních hodnot. Jako novinář jsem měl problém se s tím stoprocentně ztotožnit. Ale jako člověk jsem se ve volbě rozhodl pro Schwarzenberga, to přiznávám.

Takže to máte těžší.
Ano, ale k volbám vždycky jdu. Vždycky si vyberu tu stranu nebo politiky, o kterých si myslím, že jsou v dané chvíli z té nabídky asi nejlepší. Neříkám, že úplně ideální, ale jsou v tu chvíli to nejlepší. V letošních volbách se budu rozhodovat jednoznačně. Jestli chci, aby tady pokračoval balast a hrůzostrašná vláda Andreje Babiše, tak budu volit Babiše. Jestli ne, tak budu volit všechny ostatní, jen ne Babiše, komunisty nebo SPD. Tady je problém, vyřešit dominantní ANO, které není úplně demokratickou stranou. Až další volby budou o tom, řešit jednotlivé drobnosti, vady na kráse. Teď je důležité se vyrovnat s tou šílenou stranou jednoho mocného politika.

Při jednom z místních setkání Milionu chvilek na trutnovském náměstí si ředitel zdejšího ochotnického divadla postěžoval, že nemají co hrát. Že dění v politice předběhlo fikci. Může se to po volbách změnit?
To je zajímavé téma. Pokud bude možnost hrát satirické divadlo, tak je to znak, že demokracie ještě neumřela. Bude dobře, když budou satirická divadla pokračovat. Například u divadelní dramatizace mé knihy Boss Babiš mi tvrdil scénárista divadla, že si nemusel moc vymýšlet uměleckou licenci nad některými pasážemi. Stačilo citovat některé šílené projevy Andreje Babiše a lidé v hledišti se třískali smíchy tak jako tak. To svědčí o tom, že někteří politici, aniž si to připouštějí, jsou v podstatě směšní. Akorát, že mají moc a vliv na to si tu směšnost vykoupit odpustky jako je například zvyšování důchodů.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Jan Bartoš