Pamětní deska Roty Nazdar je zpátky v Trutnově

Historie pomníku se začala psát ve třicátých letech minulého století, kdy v Trutnově sídlil elitní vojenský útvar označovaný jako hraničářský prapor 2. Jeho úkolem byla ostraha hranic první republiky. Jen pro představu: V roce 1920 měl prapor 25 důstojníků, 12 rotmistrů a 718 mužů, skvěle vycvičených a slušně vyzbrojených.

V roce 1932 přibylo do jeho názvu čestné jméno Roty Nazdar, na počest legionářského vojenského oddílu, který v roce 1915 bojoval ve Francii za samostatnost našeho státu. S novým názvem se povedlo vybudovat v areálu kasáren i pomník s bronzovou pamětní deskou a jmény padlých legionářů. Zhotovená byla v roce 1936 podle návrhu výtvarníka Božetěcha Medka.

Jenže v kritickém roce 1938 museli českoslovenští vojáci z Trutnova odejít. Ještě před příchodem hitlerovských vojsk se přesunuli do Špindlerova Mlýna a zhruba metr a půl vysokou pamětní desku vzali s sebou. Pro první republiku to byl totiž významný symbol. Následně ji převezli do Jičína a pak do Josefova. Pak jakoby se po ní slehla zem. Naštěstí se nepotvrdily obavy, že ji za války zničili Němci.

Objevit se ji ale povedlo teprve nedávno v jaroměřském muzeu. Neplánovaně. „Našel jsem ji ležet ve sklepě, otočenou texty dolů a zasypanou prachem a špínou. Nejdřív mě nenapadlo, že by to mohla být ona, nicméně zvědavost mi nedala a desku jsem částečně očistil. Když se ukázalo, že je to ona, byl to nepopsatelný pocit, velká euforie. V desce se skví historie naší vlasti,“ přiznal Jan Nešněra z Vojensko-historického spolku.

Bronzovou desku se povedlo zrestaurovat a dokonce podle ní vznikla věrná replika. Originál pamětní desky už je součástí Muzea Podkrkonoší. Slavnostně odhalená byla počátkem května. „Pamětní deska zrcadlila československé dvacáté století. Věříme, že jejím návratem do Trutnova je příběh definitivně uzavřený a že čestné místo, které tady v muzeu má, zde bude mít natrvalo,“ prohlásil Tomáš Pilvousek z Československé obce legionářské. Právě její členové drželi při odhalení v muzeu čestnou stráž přímo u pamětní desky.

„Její osud symbolizuje osud Československa. Připomíná boj lidí za československý stát, v době když ještě neexistoval. Společně s vojáky odešla z pohraničí a pak na mnoho desítek let zmizela podobně, jako odkaz svobodné a sebevědomé první republiky. Osud Československa je v ní nesmazatelně vrytý. Jsme rád, že se teď vrací tam, kam patří,“ zdůraznil trutnovský místostarosta Tomáš Eichler.

Květnové odhalení desky v muzeu bylo předzvěstí oficiální události, která se uskuteční v září. „Kopie desky bude umístěna na veřejně přístupném místě u bývalých kasáren, kde se původně nacházela,“ prozradil ředitel muzea Vlastimil Málek.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Pavel Cajthaml a Miloš Šálek