Co vidí koroner? Nic pro citlivé povahy, upozorňuje Tuček

Většina lidí zná práci koronera ze seriálových vražd. Odpovídá realitě?
Je pravda, že spousta lidí má koronera spojeného s detektivkami. Přijde k mrtvole, vrazí jí teploměr do žeber, podívá se a řekne kriminalistům, že dotyčný umřel ve 13.50 a že víc řekne, až se do něj podívá. Tak to ale ve skutečnosti nefunguje!

Kdo je koroner?
Slovo koroner pochází z řečtiny - koroneros - ten, který provází zemřelé. V Česku je koronerem lékař, který provádí prohlídku těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení. Když pominu zdravotní pitvu, koroner vlastně provede poslední lékařský výkon u zesnulého. Jeho úkolem je konstatovat smrt, zjistit příčinu a mechanismus úmrtí. A k tomu vyplnit příslušné papíry.

Kam nejčastěji vyjíždí koroneři?
Asi třicet procent výjezdů máme do domovů důchodců a podobných zařízení. Když tam někdo zemře, přivolají nás, koroner provede prohlídku těla a vyřídí potřebnou administrativu. Dalších třicet procent výjezdů máme k domácím úmrtím. Často jsou očekávaná, kdy těžce nemocným už není jak pomoci a oni chtějí dožít v klidu svého domova. Koroner opět provede prohlídku těla a vyřídí papíry. Zbylých čtyřicet procent našich výjezdů máme ve spolupráci s policií.

Je to proto, abyste vyloučili cizí zavinění?
Jsme přivoláni k případům, jako jsou nálezy mrtvol, smrt při dopravních nehodách nebo vážných pracovních úrazech, pády, sebevraždy, ale také k otevírání bytů. Opět musíme prohlédnout tělo a zjistit příčinu a mechanismus úmrtí. Pokud nelze určit na místě, následuje zdravotní pitva.

Kdy musíte tělo poslat na pitvu?
Jakmile není jasná příčina úmrtí. Ani vidle v zádech totiž nemusely způsobit smrt, byť to tak z laického pohledu může vypadat. Pitva se tedy provádí nejen, když není jasná příčina a mechanismus úmrtí, ale rovněž při podezření na vnější vliv, dále na vliv alkoholu nebo návykových látek a také když jsou pochybnosti o poskytování zdravotní péče. Zdravotní pitva musí být provedena také při úmrtí ve věznicích. K tomu ale dochází jen výjimečně, většinou si policie v takových případech vyžádá soudní  pitvu, což je vlastně vyšší stupeň.

Dokáže koroner vždy na místě přesně určit, jak dotyčný zemřel?
Záleží na situaci. Pokud jsme přivoláni do domova důchodců nebo k úmrtí doma, tam je, o co se opřít. Jsou k dispozici informace, jaké měl dotyčný potíže, nemoci a podobně, od příbuzných, personálu nebo jsou v bytě lékařské zprávy. Z toho se dá predikovat a prohlídkou se to většinou potvrdí. U případů z ulice, kdy to není přirozená smrt, je to jiné. Mnohdy je to i věštění, na těle není nic patrného a dovnitř nevidíte. Musí pomoci pitva.

V seriálech či filmech koroner někdy detektivům o mrtvém řekne „sám by si to neudělal“. Stává se to i ve skutečnosti?
Myslíte případy, kdy jsme přivolaní například k oběšenému a kdy je zdánlivě vše jasné?

Ano. Třeba ho oběsil někdo jiný.
Koronery pravidelně školíme, aby takové případy mohli poznat, pokud je to aspoň trochu možné. Ve spolupráci se soudními lékaři se učí, jak v takových případech prohlížet tělo zemřelého, jaký je postup při oběšení a jaký při nehodách, proč je důležité prohlížet tělo i v pokročilém stadiu rozkladu a jakým způsobem se to dělá.

Pokročilé stadium rozkladu… o jak dlouhé době mluvíte?
Může to být několik měsíců. Práce koronera, to není nic pro citlivé povahy.

Jak dobří jsou koroneři v úsudku i v případech, že tělo musí na pitvu?
Většinou mají správný předpoklad, příčinu a mechanismus úmrtí určují správně. Přece jen jsou zkušení. Ale i koroner je jen člověk, může se splést. Vezměte si, že koronera dělá například praktický lékař. Když musí k mrtvole, zavře ordinaci, jeho pacienti jsou naštvaní, protože mrtvola má přednost. Když musí k otvírání bytu, stráví tam až tři hodiny. Kvůli svým pacientům může spěchat, což není dobře. Může se splést, něco podcenit nebo být zatížený kletbou vědění.

Co to znamená?
Protože zesnulého znal, léčil ho, tak znalosti vlastně hrály proti němu. Nepodíval se, jak se říká, víc do hloubky. To se stalo v případě sériových vrahů Stodolových (zavraždili v letech 2001 a 2002 osm seniorů – pozn. redakce).

Překvapil vás někdy výsledek pitvy?
Několikrát se stalo, že si náš lékař nebyl na místě při prohlídce mrtvoly úplně jistý. Nechala se udělat zdravotní pitva a díky tomu máme pár odhalených vražd.

Například?
Jeden z našich lékařů sice na mrtvé v domě s pečovatelskou službou nenašel nic divného, ale ještě než případ uzavřel jako srdeční selhání, vyptával se: Paní jste tedy našli ležet na posteli? Ne, na zemi, odpověděl personál. Vy jste hýbali s tělem? Kde ležela? Na zemi, přiznal personál. Vy jste ji pak dali na postel? Jo, a ještě jsme tady trochu uklidili, dodal personál. Tak se nechala udělat pitva a pak už to jelo! Případem se začala zabývat policie, protože se zjistilo, že paní měla zlomenou jazylku, byla zardoušená, což při prohlídce vidět nebylo.

Takže koroner má velkou zodpovědnost!
Ano, na jeho zkušenostech a praxi záleží, jestli projde trestný čin. Proto chceme, aby náš lékař nespěchal, nebyl zatížený vědomím o zdravotním stavu zemřelého a mohl se na případ pořádně podívat.

Jak moc je v terénu důležitá spolupráce s policií?
Zcela zásadní. Policisté předají našemu lékaři informace o zesnulém, které můžou být důležitou indicií. Lékař pak ví, jestli má být hodně pozorný, zda za úmrtím je trestný čin, nebo zda je pravděpodobnější, že došlo k přirozené smrti.

A pokud se evidentně jedná o vraždu?
Policejní technik pustí koronera k mrtvole, ale chce, aby šlapal jen tam, kde on, a na nic nesahal. Na tělo se náš lékař podívat může, ale jen popíše, co vidí. Když jde o podezřelé úmrtí nebo vraždu, stejně bude nařízená soudní pitva.

Jaké poznatky přináší koronerská praxe?
Velmi zajímavé! Je například velký rozdíl, když se chce prášky otrávit muž a když žena. Chlapi si vymačkají tablety z blistrů, zapijí to flaškou rumu, lehnou si a umřou. Dámy si nelehnou hned, ale ještě vyhodí blistry a lahev do koše, skleničku po sobě umyjí a uklidí. Teprve potom si lehnou a umřou. Takže při školeních doporučujeme lékařům, pokud v bytě leží žena a není jasné, na co umřela, ať se jdou nejdřív podívat do koše. Pokud tam jsou blistry po lécích a lahev po alkoholu, je předpokladem sebevražda.

Jsou sebevraždy něčím specifické?
Určitě! Například každý kraj má typickou sebevraždu. Středočeši ze všeho nejvíc skáčou pod vlak, u Ostraváků převažuje oběšení a v jižních Čechách naopak převažují sebevraždy střelnou zbraní. Ale někdy jsou sebevraždy i poměrně komplikované. Příkladem byl řidič auta, který ve vysoké rychlosti havaroval do stromu a těsně před tím se ještě stihl střelit do hlavy.

Tipnul bych si, že většina lékařů chce zachraňovat životy nebo léčit. Kdo chce ohledávat mrtvoly?
Jsou to ti, které při studiu na vysoké škole bavilo soudní lékařství, mimo jiné proto, že je hodně o forenzních věcech, hledání důkazů a podobně. Nadchnou se pro to, chtějí to dělat, ale osud je zavane jinam. Když od nás dostanou nabídku, rádi přijmou, protože se aspoň trochu k soudnímu lékařství blíží. Další skupinu koronerů tvoří staří praktici, kteří už vědí, o čem je život. Máme mezi koronery všechny specializace, chirurgy, gynekology, pediatry i psychiatry.

Psychiatry?
Ano, a jsou velmi dobří! Asi to zní divně, ale víte, že psychiatr má mrtvoly rád? Jedna lékařka mi to kdysi vysvětlila. Celý den prý sedí v ordinaci, poslouchá, jak má kdekdo deprese, jak někdo někoho něčím štve, nebo se prostě jen snaží uhrát papíry na hlavu. Normálního blázna aby hledala. Pak má ale koronerský výjezd. Mrtvola v tichosti čeká, až si lékařka udělá svoji práci. To je pohodička!

To je hodně upřímné.
Ano, ale opakuji, psychiatři jsou velice dobří koroneři. Navíc je důležité mít je v týmu kvůli úmrtím dětí nebo pro nějaké mimořádně vypjaté situace. V takové situaci může na místě udělat práci nejen jako koroner, ale i jako psychiatr.

Platí, že čím víc mrtvol lékař prohlédl, tím je z něj lepší koroner?
Pro nás je samozřejmě lepší, kdo má padesát šedesát ohledání za rok a dokáže si spojovat souvislosti, než někdo, kdo vidí mrtvolu jednou za čas. Pro nás je důležitá praxe, máme proto i vlastní systém školení. Školí nás soudní lékaři.

Máte lékaře, kteří jsou koronery na plný úvazek?
Je jich málo, ale máme profesionální koronery. Většinu ale tvoří lékaři, kteří buď mají vlastní praxi, nebo jsou zaměstnáni někde jinde.

Jak koronery platíte?
Ti profesionální, kteří jsou u nás na plný úvazek, mají stálý plat. Zbytek je placen od výjezdu. Náš byznys se totiž nedá naplánovat. Paní s kosou někdy půl dne nepracuje, a pak se to za půl dne snaží dohnat. Je zajímavé, že se to děje ve vlnách. Za čtyřiadvacet hodin to přejde republikou zprava doleva a zleva doprava. Když se denní směna v Plzni nezastaví, tak ta v Ostravě ani nevyjede. Pak se to otočí, plzeňská noční směna nemá nic a Ostraváci naopak nestíhají. Zajímavé je, že to jde z východu na západ, a ne ze severu na jih. Jedna naše lékařka už mi řekla, že o tom zpracuje speciální studii.

Kdo vám zaplatí za výjezd koronera?
Z části platí prohlídku zemřelého jeho zdravotní pojišťovna a z části kraj, protože peníze od pojišťoven nestačí na pokrytí všech nákladů na koronera. Pokud zemřelý není pojištěný, dostaneme jen platbu od kraje. Takových výjezdů máme měsíčně tři až čtyři desítky.

Kolik výjezdů k mrtvolám v průměru máte?
Když byl covid, tak to bylo přes dva tisíce měsíčně. Nyní jsme mezi osmnácti až devatenácti sty v osmi krajích České republiky, pro které prohlídky těl zemřelých na základě smlouvy provádíme.

Jak dlouho trvá průměrný výjezd koronera?
Záleží na situaci. Někdy půl hodiny, jindy tři hodiny. Jde o to, kam koroner jede a co ho tam čeká. Pokud je to například smrt v domově důchodců, zdravotní sestra má v rukách zdravotní dokumentaci a z ní je zřejmé, že zemřelý byl v poslední fázi boje s rakovinou, zkontroluje tělo, sepíše to a vše je hotové za dvacet minut. Pokud o zemřelém nikdo nic neví, nebo jsou tam nejasnosti či podezřelé okolnosti, může se výjezd protáhnout.

Máte časový limit pro výjezd?
Podle smlouvy musí náš pověřený lékař přijet k místu prohlídky těla mimo zdravotnické zařízení do dvou hodin, za mimořádných okolností do tří hodin. V kraji máme vždy jednu až tři stálé posádky a k tomu řadu externích koronerů, kteří vyjedou na zavolání.

Kdo tvoří posádku koronerského auta?
Lékař a asistent koronera čili řidič.

Liší se kufr koronera od běžného lékařského kufru?
Zásadně! Praktik s sebou nevozí papíry na mrtvoly. Koroneři s sebou zpravidla vozí jen baterku, aby se daly zkontrolovat zornice, rukavice, fonendoskop a nůžky na rozstříhání oblečení. Ve služebních autech máme i záchranářský kufřík. Párkrát už se nám vyplatil, když cestou k mrtvole naše posádka jela kolem bouračky. Naši lékaři tedy můžou poskytnout i odbornou pomoc. Máme už pár lidí, kteří můžou říct, že jim život zachránil koroner.

Byli jste někdy přivolaní k mrtvému a on byl živý?
Samozřejmě, i to se stává. Ale není to chyba v úsudku lékaře, ale spíš systémová chyba. Například když hasiči otevřeli byt bez přítomnosti lékaře, viděli dotyčnou a usoudili, že je mrtvá. Prý byla studená. Přijel koroner a zjistil, že paní žije.

Mluvíte o vážných věcech, ale humor vám přitom evidentně nechybí. Čím to?
Smát se musíme, jinak bychom se z toho zbláznili. Duševní hygiena je potřeba.

Já myslel, že lékaři jsou na smrt zvyklí. Nebo ne?
Smrt je něco jiného než běžné lékařské zásahy. Ale nejde jen o lékaře. Zajišťujeme koronerské služby v osmi krajích. Celkem máme 150 lékařů a také 50 asistentů - řidičů, 16 lidí se střídá na dispečinku, další dělají administrativu, logistiku, servis. U všech se snažíme dávat pozor, aby si práci nebrali domů, aby jim to nezůstávalo v hlavách.

Přemýšlím, jak náš rozhovor ukončit, aby to bylo aspoň trochu veselé.
Tak víte co? Potřebujeme vymyslet nějaký pozdrav. Když totiž přijde náš lékař k zemřelému, není úplně ideální, když pozůstalé pozdraví Dobrý den. Nebo když jim při odchodu řekne Na shledanou. Jenže jiný pozdrav není. Třeba něco vymyslíte vy nebo vaši čtenáři!

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek