Gesto evangelíků. Vybrali mezi sebou 10 tisíc pro potravinou banku

Během roku mezi sebou pořádají evangelíci řadu podobných sbírek. Jaký důvod měla ta aktuální?
Existují u nás lidé, kteří jsou v materiální nouzi. Jakkoli má Česko vyspělou síť sociální pomoci, mohou se někteří propadat na dno. Sbírka je i gestem vůči těm, kteří brojí proti pomoci cizincům a ´hájí´ našince, což je jen populistické mlácení prázdné slámy. Chceme ukázat, že pomoc a ohled má být obecný.

Co máte na mysli brojení proti pomoci cizincům?
S úděsem jsme sledovali vzestup počtu těch, kteří zpochybňovali českou pomoc Ukrajině a Ukrajincům. Zdůvodňovali to údajným naším vlastním nedostatkem, nebo strašili a straší tím, že takový nedostatek pro tuhle pomoc nastane. Jsou to hloupé a hrozné řeči. Sami pomáháme a nemáme ani zbla strachu z toho, že bychom proto sami neměli. Naše společnost se nemusí bát pomáhat, nebo se rozdělit se s potřebnými.

Zpět k vaší sbírce pro Potravinovou banku. Nebojíte se zneužívání takové pomoci?
Ne. Potravinová banka, jak jsme se přesvědčili, spolupracuje se státem a také s neziskovými organizacemi, které mají skutečné potřeby zmapované. Takže důvěřujeme pracovníkům Potravinové banky v tom, že se pomoc dostane ke skutečně potřebným.

Co říkáte na tvrzení, že si lidé v nouzi můžou za problémy sami?
Slyšel jsem řeči o tom, že někteří klienti Potravinové banky se do situace chudoby, či raději říkejme potřebnosti, dostali vlastní vinou. A také řeči o matkách s cigárem, co si pro tu pomoc jdou. Jsou to vlastně také nebezpečné řeči, podobně jako obecná řeč o nebezpečných migrantech. Určitě je mnoho lidí, kteří si za svou situaci ´mohou´ nějak sami. To se dá vlastně říct o nás všech. Za všechno si můžeme sami. A přesto, nebo právě proto se pomáhá druhým. Pomoc Potravinové banky, tedy pomoc občanů občanům, není přece o tom, že si to někdo zaslouží. Je to projev lidské sounáležitosti a lidského soucítění.

Co byste vzkázal Trutnovanům?
Díky vám všem, kteří pomáháte! Vy, co to ještě nevíte, že člověk nakonec má to, co dá, k tomu dojděte. Byl bych rád, abychom se více báli být společností sobeckou, uzavřenou, zlou - takovou Sodomou a Gomorou, než společností, která je plná soucitu a lidskosti. Přál bych nám všem, abychom lidi vnímali jako lidi, bez ohledu na národní příslušnost, barvu kůže nebo sexuální orientaci a nestrašili se vizemi nepřekonatelné chudoby. A je to na každém člověku.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Tomáš Molnár a Miloš Šálek