Úterý

16. srpna 2022

Nyní

24°

Zítra

26°

Svátek má

Několik kilometrů vidíte jen černé zbytky lesa a nic jiného

5. 8. 2022

page.Name
Už třináct členů z profesionální hasičské jednotky ze stanice v Poříčí se zapojilo do likvidace požáru v Národním parku České Švýcarsko, který od 24. července ničí tamní přírodu. Jedni z těch prvních, co na místo dorazili, byli velitel trutnovské stanice Jiří Böhm a hasič-lezec Milan Petr.

Jak jste se o požáru dozvěděli?
Jiří Böhm: Já jsem byl na dovolené, takže z internetu.
Milan Petr: Já z televize.

Napadlo vás, že do Hřenska pojedete?
JB: Ze začátku jsem si myslel, že to zvládne místní kraj svými silami, ale pak, jak jsem to sledoval dál, je to standardní stav, že se dělají odřady z ostatních krajů, takže jsem s tím trošku počítal.

Měli jste zprávy od kolegů hasičů, viděli jste záběry v televizi…, ale jak jste situaci vnímali, když jste dorazili přímo na místo?
MP: Já jsem byl ve druhém odřadu, takže jsem tam dorazil 28. července, čtyři dny po začátku požáru. Bylo vidět, že rozsah požáru už je opravdu velký a oheň se dostal až na hřebeny. S ničím takovým jsem se nesetkal, je to výjimečná situace. Když jsme stoupali po cestě z Hřenska na seřadiště, což bylo asi pět kilometrů, les byl shořelý po obou stranách silnice více méně na prach. Bylo zajímavé sledovat práci vrtulníků, jak se střídaly na řece v podstatě v minutových intervalech.
JB: U sboru jsem dvacet let a takhle rozsáhlý požár jsem neviděl. A myslím, že nikdo z nás. Opravdu je to apokalypsa. Několik kilometrů vidíte jen černé zbytky lesa a nic jiného. Z pohledu velitele mě hodně zajímalo, jak bude situace zkoordinovaná. Na místo jsme přijeli po týdnu a musím říct, že to bylo poměrně dobře řízené. Zkoordinovat totiž všechny jednotky tak, aby se to točilo, aby pořád byla voda, aby nedocházela nafta, nebo když se rozbije nějaký stroj, aby ho někdo opravil, není sranda… Náš odřad přijel už téměř do lokalizované situace, kdy jsme dohašovali, prolívali a zajišťovali ohořelou část, aby se ohniska dál nerozhořela. Takové to červené peklo, třicetimetrové stěny, jsme my nezažili.

V jaké oblasti jste se pohybovali?
JB: Zámeček, což je asi ta nejjižnější oblast. Koukali jsme přímo do kaňonu říčky Kamenice. Tam byl problém, že kaňon je vysoký asi sto metrů a skály jsou rozdělené v několika kaskádách a v nich hořely stromy. Pro lidi to bylo nepřístupné, takže jsme to museli hasit z vrchu a bránili jsme požáru, aby nás nepřeskočil a nešířil se dál. A s místy, kam jsme se nedostali, nám pomáhala letecká technika. Co se týká těch oblastí, tak vlastně každý kraj měl na starosti nějakou část. Celé místo požáru je rozdělené na tři základní sektory, ty se pak ještě dělí do tří úseků a náš Královéhradecký kraj měl na starost ten jeden úsek. Akční rádius, kde jsme fungovali, byl asi jeden kilometr.

Kolik hodin denně jste zasahovali?
MP: My jsme dělali opravdu od svítání do tmy. Začínalo se před šestou ráno a končili jsme v jedenáct, ve dvanáct večer. Samotné hasičské práce sice skončily třeba v deset, ovšem než se sbalil materiál a dostali jsme se někam, kde jsme se mohli vyspat, bylo už kolem půlnoci.

Jak dlouho se dá takhle fungovat?
JB: Turnusy se střídají po třech dnech, což je taková porce, že se to dá vydržet s nějakými pěti hodinami spánku denně. Je to náročný, když celý den lezete po kopcích, kde jsou svahy plné přes sebe popadaných kůrovcových stromů. Teď tam navíc zbyla ohořelá torza stromů, která se i nekontrolovatelně lámou. Takže je to i nebezpečné a musíme si dávat pozor, aby na nás něco nespadlo. Za den jsem bezprostředně ve svém okolí viděl spadnout třeba pět až šest stromů.
MP: Mě ale docela překvapilo, že jsem na tom byl fyzicky dobře, i když jsem se teda zásobil energy drinky. Dopadlo to na mě až druhý den po návratu, že jsem usnul večer kolem šesté a probudil se v sedm ráno.

Už jste zasahovali u podobných typů lesních požárů?
MP: Já jsem u hasičů tak krátkou dobu, že v takovém terénu, kde se takhle daleko táhlo vedení a hasilo se na tolik proudů, jsem ještě nezažil.
JB: Jak jsem už řekl, s takhle rozsáhlým požárem jsem se nesetkal, ale u lesních požárů jsem byl. Tady ten požár je ale specifický tím, že les je zanedbaný. I když oni říkají, že není zanedbaný, chtějí ho tak mít. Z hasičského hlediska je tam ale strašně moc hořlavého materiálu – připravené suché kůrovcové dřevo, naskládané bez ladu a skladu přes sebe. Je tam i málo cest, po kterých bychom mohli jet s těžkou technikou. Třeba Krkonoše, bych řekl, že jsou více průjezdné pro těžká auta. Je tady víc turistů, tak jsou u nás hory víc udržované. Tam jsou to spíš cesty pro traktor, než aby tam dojela nějaká cisterna.

Jak velký problém byl vítr?
JB: Za nás už vítr nebyl, byl v té první fázi. Ale takhle… Vždycky, když je velký požár, tak ani nemusí být vítr jako meteorologický jev, ale v tom místě dochází k tak obrovské výměně plynů, že ten vítr tam je vždycky. Požár nasává kyslík, teplý vzduch proudí jinam a dochází tam k cirkulaci. Chlapi, kteří na místě byli před námi, tak říkali, že viděli, jak se stromy kymácejí ze strany na stranu a hořící kůra z nich pak létala 200 metrů daleko a zakládala další ohniska.

I když z pátka na sobotu takřka po celé republice vydatně pršelo, oblasti Českého Švýcarska se déšť více méně vyhnul…
JB: Je pravda, že to bylo jen takové pršeníčko. Pršet by ale stejně muselo týden v kuse, aby to zvrátilo situaci. Je to jako, když vám tady sice dvě hodiny vydatně leje, vy pak jdete do lesa na houby, škrábnete do hrabanky a pod ní je sucho. Aby se les opravdu prolil, tak by byl potřeba dlouhotrvající a vydatný déšť.

Dokážete odhadnout, jak ještě dlouho bude požár trvat?
JB: Myslím si, že koncem tohoto týdne by mohl být zásah ukončený. Nicméně ohniska jsou zalezlá od skalních dutin až po kořenový systém stromů, takže mohou vylézat několik dalších týdnů. Takže to není otázka toho, že se zásah ukončí a bude hotovo. Stejně se oblast bude muset monitorovat dál, což já si ale osobně myslím, že by měl dělat správce lesa. Ti lidé svůj rajón znají a když bude někde problém, tak povolají jednotku na dohašení. Ale já tomu nevelím, tak nevím, jak se to vyhodnotí na místě. Nicméně už byla vyhlášená lokalizace, což znamená, že síly a prostředky na místě stačí a požár se dál nešíří. Na některých místech třeba pořád hoří, ale nemělo by se stát, že by nás oheň překvapil. Už bychom to měli mít pod kontrolou. Za ten náš úsek bych se pod to podepsal, ostatní úseky jsem ale neviděl.

Máte letos zvýšený výskyt výjezdů kvůli teplému počasí?
JB: Ani bych neřekl, že kvůli teplu máme víc výjezdů. Z jara sice bylo víc lesních požárů, ale z valné části to bylo způsobené špatným pálení klestí. Dělali to lidé, kteří tomu nepřistupovali dostatečně zodpovědně. Les pálili nevhodně, že si třeba neobkopali místo, nebo si vybrali špatné místo, kdy to pálili na pařezu nebo vedle dalšího suchého porostu. Letos bych řekl, že bylo poměrně dost lesních požárů způsobených nedbalostí.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: archiv hasičů