Pondělí

14. října 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Dny evropského dědictví poukázaly na německou minulost Trutnova

12. 9. 2022

Dny evropského dědictví poukázaly na německou minulost Trutnova 49 snímků
Malá připomínka německé historie Trutnova byla ústředním námětem sobotní akce známé jako Dny evropského dědictví. Společnost česko-německého porozumění Trutnov - Krkonoše totiž letos slaví třicáté výročí. Například v muzeu zaznělo unikátní krkonošské nářečí, v parku byla výstava významného meziválečného sochaře, v kostele se hrálo na citeru a vzpomínalo na poválečný odsun. Podle tradice bylo zdarma zpřístupněno osm zajímavých míst.

Program začal oficiálním úvodem na Krakonošově náměstí. „Protože vzdálenější minulost Trutnova je úzce spjata s německy hovořícím obyvatelstvem, jsem rád, že mezi dnešními diváky jsou také zástupci našich partnerských měst z Německa - z Lohfeldenu a Würzburgu,“ řekl v úvodním projevu trutnovský starosta Michal Rosa.

Pak se na pódiu odehrál na křest knihy Proslavili Trutnov, kterou o třiceti významných německých osobnostech našeho města sepsali místní historikové Václav Horák, Roman Reil a Pavel Zahradník. Také výstava na náměstí připomněla některé osobnosti německého Trutnova. Zajímavá expozice byla i v městském parku. Poukázala na rozsáhlou tvorbu známého sochaře Emila Schwantnera.

Zaznělo v úvodu Dnů evropského dědictví:
„Německá řeč je s tímto krajem spojená 800 let. Lidé, kteří v této krajině žili před námi, měli náš kraj a Trutnov tak rádi, jako dnes my, a dělali pro něj to nejlepší, stejně jako se snažíme my teď. A to je úkolem Společnosti česko-německého porozumění Trutnov - Krkonoše. Přispět k tomuto porozumění.“
  Štěpánka Šichová, jednatelka společnosti

V kostele Narození Panny Marie vyprávěl nejen o odsunu Jörg Faber, který se narodil v roce 1943 v Horním Starém Městě, ale rok po válce musel z Trutnova odejít do Bavorska, a aktuálně žije v rakouském Štýrsku. Mimo jiné také zahrál na citeru. "Vrátili jsme v podstatě do Krkonoš hudební nástroj, který tady byl vždycky doma. S osadníky sem přišel z alpských oblastí v 16. století, po válce úplně zmizel," uvedla Štěpánka Šichová ze Společnosti česko-německého porozumění Trutnov - Krkonoše.

Ve Staré radnici došlo i na promítání dokumentu Setkávání Čechů a Němců v podhůří Krkonoš. Přístupný byly rovněž Haasův palác (dnešní umělecká škola), Státní okresní archiv v Komenského ulici, fara církve československé husitské v Úpické ulici a také Uffo.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek