Neděle

25. února 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Dny evropského dědictví poukázaly na německou minulost Trutnova

12. 9. 2022

Dny evropského dědictví poukázaly na německou minulost Trutnova 0 snímků
Malá připomínka německé historie Trutnova byla ústředním námětem sobotní akce známé jako Dny evropského dědictví. Společnost česko-německého porozumění Trutnov - Krkonoše totiž letos slaví třicáté výročí. Například v muzeu zaznělo unikátní krkonošské nářečí, v parku byla výstava významného meziválečného sochaře, v kostele se hrálo na citeru a vzpomínalo na poválečný odsun. Podle tradice bylo zdarma zpřístupněno osm zajímavých míst.

Program začal oficiálním úvodem na Krakonošově náměstí. „Protože vzdálenější minulost Trutnova je úzce spjata s německy hovořícím obyvatelstvem, jsem rád, že mezi dnešními diváky jsou také zástupci našich partnerských měst z Německa - z Lohfeldenu a Würzburgu,“ řekl v úvodním projevu trutnovský starosta Michal Rosa.

Pak se na pódiu odehrál na křest knihy Proslavili Trutnov, kterou o třiceti významných německých osobnostech našeho města sepsali místní historikové Václav Horák, Roman Reil a Pavel Zahradník. Také výstava na náměstí připomněla některé osobnosti německého Trutnova. Zajímavá expozice byla i v městském parku. Poukázala na rozsáhlou tvorbu známého sochaře Emila Schwantnera.

Zaznělo v úvodu Dnů evropského dědictví:
„Německá řeč je s tímto krajem spojená 800 let. Lidé, kteří v této krajině žili před námi, měli náš kraj a Trutnov tak rádi, jako dnes my, a dělali pro něj to nejlepší, stejně jako se snažíme my teď. A to je úkolem Společnosti česko-německého porozumění Trutnov - Krkonoše. Přispět k tomuto porozumění.“
  Štěpánka Šichová, jednatelka společnosti

V kostele Narození Panny Marie vyprávěl nejen o odsunu Jörg Faber, který se narodil v roce 1943 v Horním Starém Městě, ale rok po válce musel z Trutnova odejít do Bavorska, a aktuálně žije v rakouském Štýrsku. Mimo jiné také zahrál na citeru. "Vrátili jsme v podstatě do Krkonoš hudební nástroj, který tady byl vždycky doma. S osadníky sem přišel z alpských oblastí v 16. století, po válce úplně zmizel," uvedla Štěpánka Šichová ze Společnosti česko-německého porozumění Trutnov - Krkonoše.

Ve Staré radnici došlo i na promítání dokumentu Setkávání Čechů a Němců v podhůří Krkonoš. Přístupný byly rovněž Haasův palác (dnešní umělecká škola), Státní okresní archiv v Komenského ulici, fara církve československé husitské v Úpické ulici a také Uffo.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek