V lesní školce na Bojišti jsou venku opravdu pořád

Když jste lesní školka, tak mi povězte, kolik času trávíte s dětmi v lese?
Zázemí máme na polosamotě, mezi loukou a poli, les máme vzdálený cca jeden kilometr. Snažíme se s dětmi chodit v přírodě každý den na jiné místo. Máme už svá oblíbená a pojmenovaná místa a děti si většinou ráno v kruhu samy určí, kam chtějí jít. K bříze, na louku, do lesa, ke kapličce…

Jste venku pořád? Za jakých situací se uchýlíte k nějakému vnitřnímu programu?
Venku jsme opravdu pořád. (usmívá se) Přes zimu máme zázemí ve srubu, kde jsou krbová kamínka, a scházíme se ve vnitřních prostorách. Vždy ale jdeme na dopolední procházku. Po návratu z ní se naobědváme vevnitř a pak jdeme zase ven. Děti si dokážou samy určit, zda je jim už zima a kde chtějí být. Většinou jsme ve dvou, tudíž kdo chce být venku, je venku s jedním průvodcem a zbylé děti jsou uvnitř s druhým průvodcem. Ale jakmile je sníh, všichni venku bobují a zima jim rozhodně nevadí.

Jak vypadá takový běžný den v lesní školce?
Ráno se scházíme mezi 7.30 a 8.30. Děti si společně hrají, aklimatizují se do přírodního prostředí, proběhnou se po údolí a pak následuje kruh u otevřeného ohniště, kde si s dětmi povídáme vždy na určité téma dle ročního období, počasí nebo jednotlivých svátků. Zároveň spočítáme, kolik nás je, kolik je kluků a holek, povíme si o barvách přírody, jak se řeknou v anglickém nebo německém jazyce, a přitom je krásné pozorovat, jak se mladší děti automaticky vše učí od starších, které se naopak předhánějí v jednotlivých odpovědích. Následně jdeme na procházku. V teplejších měsících trvá procházka zhruba dvě hodiny, v zimních hodinu. Na procházce pozorujeme hmyz, pojmenováváme jednotlivé stromy a kytky, sbíráme odpadky, hrajeme různé hry, stavíme v lese domečky pro skřítky a pozorujeme ptáky a zvířata. Po návratu se naobědváme a tvoříme – lepíme, kreslíme, stříháme, modelujeme, vybarvujeme. Odpoledne pak probíhá volná hra. Děti si potřebují i samy neřízeně hrát, propojovat se s dalšími dětmi, vymýšlet vlastní hry a aktivity a nemít nad sebou neustále dozor, který jim bude říkat, co zrovna mají nebo nemají dělat.

Chodí u vás děti po obědě spát?
Děti, které k nám dochází, po obědě nespí. Pouze jeden chlapeček, který rád spinká v kočárku. Takže vždy jedna z průvodkyň s ním jde po obědě na procházku, na které usne, a většinou pak spí až do příchodu rodičů. Respektujeme každé dítě individuálně, dle jeho potřeb a návyků. Když budeme mít děti, které po obědě jsou zvyklé a chtějí chodit spát, budeme s nimi po obědě ležet v postýlkách, číst pohádku a podporovat jejich potřebu spánku. Nebudeme je ale nutit nebo přemlouvat, aby si šly lehnout, když tuto potřebu nemají a ani doma po obědě spát nechodí.

Co děti nejvíce baví?
Máme skupinku od 2 do 6 let. Mladší děti potřebují více asistence a podpory při motivaci ke hře. Starší si naopak už rády hrají samy, vymýšlí mezi sebou nejrůznější hry a asistenci nás dospělých nepotřebují. Nejpopulárnější je u nás malování z popela, péče o ohniště a jeho udržování a hra na schovku, protože díky venkovnímu prostoru mají nepřeberných možností k úkrytu.

Existují děti, pro které lesní školka není vhodná?
Lesní školka je vhodná pro všechny děti. Není vhodná pro rodiče, kteří chtějí, aby se jejich dítě vracelo ze školky čisté. Gumové kalhoty a holiny jsou jedinými a zároveň nejdůležitějšími potřebami, které u nás dítě musí mít.

Jakou máte odezvu od rodičů? Třeba od těch, co úplně nevěděli, do čeho jdou.
Většina rodičů lesní školky zná a ví, do čeho jdou. Zatím jsme nezaznamenali žádný negativní ohlas, zprávu nebo recenzi. Rodiče jsou spokojení, protože vidí, jak se jim jejich dítě ze školky vrací šťastné a spokojené. Děti se k nám ráno těší, leckdy se s rodiči ani nerozloučí a utíkají si rovnou hrát. Než k nám dítě nastoupí, rodičům doporučuji přijít a strávit s námi jeden den. Chceme, aby rodič věděl a viděl, jak s dětmi pracujeme, řešíme případné spory a jak se k dětem chováme. Důvěra rodiče je zásadní. Svůj nejcennější poklad k nám dávají na celé dlouhé dny. Měli by vědět, kdo jsme, a znát nás.

Jak je školka financovaná?
Pouze ze školkovného, které rodiče platí. Nemáme žádné sponzory ani nejsme podporováni evropskými dotacemi.

Vaším mottem je: Není klacík jako klacík. Vysvětlíte ho?
Už jste snad viděl v přírodě dva totožné klacíky? Příroda je barvitá, osobitá, pestrá a my s dětmi každý den objevujeme její krásy. A i když chodíme na stejná místa, pokaždé najdeme něco nového, nápaditého a zajímavého, co zkoumáme a objevujeme.

Proč vás vlastně napadlo založit lesní školku? Bylo to na základě nějaké vlastní zkušenosti?
S manželem a synem jsme se do Trutnova přestěhovali před několika lety. Nemile mě překvapilo, že krásné město Trutnov s nádhernou okolní přírodou nemá pro svůj i vyšší počet obyvatel v dnešní době žádnou lesní školku, které jsou v jiných krajích dnes zcela běžným jevem. Příležitost na sebe nenechala dlouho čekat a byl mi nabídnut k pronájmu nádherný areál, ve kterém nyní jsme. Vlastní zkušenosti mám, v lesní školce jsem pracovala a pedagogickou fakultu také studovala.

Prezentujete se tím, že váš Klubík malých badatelů vychází z principů lesních školek a lesních klubů a uplatňuje je. Co si pod tím představit?
Legislativa nám aktuálně neumožňuje získat status lesní školky, protože máme pevnou stavbu na pozemku (srub). Přesto fungujeme naprosto stejně jako klasická lesní školka a s asociací lesních školek jsme v pravidelném kontaktu. Věříme, že v blízké budoucnosti se nám tento status podaří získat, a pracujeme na něm.

Jaký je zájem o vaši školku? Kolik máte dětí a odkud?
V září 2022 jsme začínali se čtyřmi dětmi. V říjnu jich bylo už osm a od listopadu máme trvale přihlášených jedenáct dětí. Zájem si myslím je a největší reklamou jsou pro nás spokojení rodiče, kteří pozitiva šíří dál, ve svém okolí. Většina dětí je z Trutnova, ale dojíždí k nám i ze Starých Buků nebo Čermné.

V čem má lesní školka výhody oproti klasickým školkám?
Máme menší skupinku dětí a při počtu cca deseti dětí a dvou dospělých se dětem zvládáme věnovat individuálně, dle jejich potřeb a tužeb, co zrovna potřebují a chtějí. Respektujeme každé dítě zvlášť. Jsme stále venku, a tak i přenos případných bacilů je minimální, nemocné děti máme opravdu zřídkakdy. S rodiči jsme ochotni se domluvit na všem, co potřebují a chtějí, například vlastní jídlo pro dítě k obědu, nahrazení si docházky, plena, vyzvednutí dítěte dříve apod.

Jaká je vaše představa o provozování lesní školky do budoucna?
Chceme udržet menší skupinku dětí maximálně do patnácti. Stále je na čem pracovat a co rozvíjet. Na jaře jsme otevřeli kroužek keramiky a rádi bychom začali i s dětmi chodit plavat do bazénu. Inspiraci a fantazii se u nás meze nekladou, takže uvidíme, co nám budoucnost přinese.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová