Od rána do večera v mapách určitě neležím

Čím vás staré mapy fascinují?
Je v nich vidět, jak vypadala města, kraje nebo tře ba celé Čechy před několika staletími. Vidíte, kde stály domy, kudy vedly cesty nebo kde ležely dnes už třeba dávno zaniklé vesnice. To mě na starých mapách baví asi nejvíc.

Kolik jste jich už v životě viděl?
Nikdy jsem to nepočítal, ale bylo jich opravdu hodně. Určitě stovky, možná tisíce.

Může vás ještě nějaká překvapit?
Určitě! Stává se, že jsem překvapený, protože jsem nějakou starou mapu ještě neviděl. Map jsou miliony, možná ještě víc kusů. Nemůžu znát všechny.

Co vás zajímá při prvním pohledu na starou mapu?
Způsob jejího provedení, kvalita zpracování, kresby a tisku. Důležitou roli hraje i stáří a rovněž to, jestli je známá nebo jestli je známý její autor.

Jsou staré mapy přesné?
Jak které. Závisí to zejména na schopnostech dobových kartografů nebo zeměměřičů, o kterých v souvislosti s mapami hovoříme přibližně v období od 16. století do roku 1800. Tehdejší technika byla pochopitelně daleko méně přesná než v pozdější době. Některé mapy, zhruba do konce 18. století, byly dokonce kreslené, jak se říká, „od oka“. Vzdálenosti se odhadovaly, mimo jiné i proto, že to bylo rychlejší. Člověk, který mapu pořizoval, si většinou v létě udělal schémata, poznámky a v zimě mapu nakreslil.

Takže když dám přes sebe starou a současnou mapu, najdu tam odlišnosti?
Běžně se to děje. Přibližné umístění měst, obcí, ale také vrcholků hor či kopců bývá správné, ale vzdálenosti z dnešního pohledu ne vždy souhlasí. Čím jsou staré mapy mladší, tím jsou v souladu s technologickým vývojem přesnější.

Zjišťoval jste, jakými způsoby se v minulosti měřily vzdálenosti?
Hodně známá je například mapa Čech od německého kartografa Jana Kryštofa Müllera z roku 1720. Je v měřítku přibližně 1:132 000, má 25 částí, a když se složí dohromady, je velká zhruba 3 krát 2,5 metru. Její autor tehdy projížděl křížem krážem Čechy a měřil vzdálenosti pomocí otáček kola na voze. Nebylo to sice úplně přesné, protože málokdy vedla mezi dvěma městy přímá cesta, ale aspoň trochu mu pomohly propočítat jednotlivé vzdálenosti.

Proč vlastně v minulosti vznikaly mapy?
Například z vojenských důvodů. A i u nich se projevovaly rozdíly v přesnosti. Třeba pruské mapy byly v 19. století přesnější než rakouské! V roce 1866 těsně po vítězné bitvě u Hradce Králové zmapovali Prusové pro případ dalších bitev zdejší města a jejich okolí, mimo jiné Trutnov, Dvůr Králové, Josefov a Jaroměř, a to velice přesně, dokonce s výškopisem. To rakouské mapy neměly.

Kdo měl před válkou 1866 lepší mapy?
Prusové je měli podrobnější, kvalitnější a přesnější. Už v roce 1821 vydali mapu, dnes bychom řekli česko-polského příhraničí, od Hrádku nad Nisou až po Králický Sněžník, která je na české straně daleko přesnější než nejlepší rakouské mapy. Pro válku 1866 si Prusové vytvořili, na základě vlastních poznatků a zčásti i špionáže, vlastní a lepší mapy zdejšího území, než měli domácí Rakušané. Při stejném měřítku zachycovaly na stejně velkém území více detailů.

Kdy se kromě vojenských důvodů objevily i jiné důvody pro vznik map?
Zpočátku byly mapy využívány pro turistické účely, i když tehdy cestovala jen smetánka, která měla peníze. Ještě do padesátých let 19. století tady totiž neexistovala železnice. S její výstavbou, zlevněním dopravy a rozvojem průmyslu už mohli cestovat i méně bohatší lidé a s tím vznikla obří poptávka po mapách. Takže zhruba od sedmdesátých let 19. století se zakreslovaly do map turistické zajímavosti, například ubytování.

Jaké další mapy a proč vznikaly?
Například hospodářské. Na základě nařízení císaře byly celé Čechy od dvacátých let 18. století do první poloviny 19. století mapovány a zakreslovány v měřítku 1:2880. Pozemky se rozdělily na louky, zahrady, lesní či stavební pozemky, obecní komunikace, neplodnou půdu a vodní plochy. Některé pozemky byly označeny za úrodnější, říkalo se tomu bonita, a majitel z nich platil větší daně. Pozemkům byla přidělena číselná řada. Vznikl tak základ dnešních katastrálních map. Některá čísla platí v Trutnově dodnes!

Jaké další důvody ještě vedly ke vzniku map?
S rozvojem základního školství po roce 1871, kdy bylo převzato státem od církve, došlo ke zkvalitnění vzdělávání učitelů i žáků, takže vznikaly školní mapy. Buď nástěnné, podlepené plátnem, které visely ve třídách, ale daleko levnější byly zmenšené na zhruba 30 krát 40 centimetrů. Ale vznikaly i specializované mapy, například průmyslu či zemědělství. Existovaly také mapy správní, z nich bylo zřejmě, do kterého okresu města a obce patří.

Které mapy ve sbírkách trutnovského muzea nebo okresního archivu jsou nejzajímavější?
Například ve sbírce muzea je asi nejstarším exponátem Orteliova mapa Čech, pochází z druhé poloviny 16. století. Jen pro představu: Vůbec nejstarší v Čechách je Klaudiánova mapa z roku 1518, uložená je v archivu v Litoměřicích. Z Trutnovska se dochovala jako nejstarší mapa královských lesů východních Krkonoš z roku 1569, au torem je Jiřík z Řásné. Patrně nejstarší dochovaná mapa okresu Trutnov je z roku 1871. Zahrnuje také Maršovsko, Žacléřsko a Úpicko. Součástí historického atlasu města Trutnova je rovněž plán z roku 1930, kde jsou jednotlivé továrny a domy s obchody a živnostmi rozlišeny barevně podle zboží. Pomáhalo to v lepší orientaci v majetnických a hospodářských oblastech. Schematický plán sice není měřítkově správný, důležitý je ale tím, že zachycuje charakter města. Žádné jiné město takovou mapu nemá, aspoň o tom nevím. Druhým specifikem atlasu Trutnova je pokus o soupis map a plánů Trutnova a okresu Trutnov.

Chybí Trutnovu nějaká důležitá stará mapa?
Nedochovala se například ta, o které píše Simon Hüttel ve své kronice. V roce 1590 přijeli do Trutnova dva úředníci a založili tady urbář, soupis, předchůdce katastrálních map. Opět to bylo kvůli výběru daní. V urbáři byly zapsané i mlýny a majetkové záležitosti, z čehož plynuly odvody do královské pokladny. Úředníci při založení urbáře nakreslili i mapu Trutnova, bohužel se nedochovala.

Kolik může existovat starých map s Trutnovem?
Určitě to nebudou tisíce, možná ani stovky, ale kolem jedné stovky jich bude.

Co je vlastně mapa?
Zmenšený a zevšeobecněný obraz určitého území. Čím má menší měřítko, tím větší oblast zachycuje a tím víc je obecná. Například na mapě světa nenajdeme Trutnov ani Krkonoše. Alpy už v ní sice zachycené jsou, velké řeky jako Nil či Amazonka také, ale měří sotva jeden nebo dva centimetry. Čím je mapa většího měřítka, může zachytit více, je podrobnější.

Musí mít mapa oficiální ráz?
Za mapu nebo plán města lze považovat i jednoduchou kresbu. Setkal jsem se s tím například ve Vídni, kde byla před lety výstava map a plánů Vídně a okolí. Mimo velmi cenných map tam byly vystaveny i moderní, což byly někdy jen pouhé nákresy. Někdo chtěl navštívit nějaké místo ve městě, aby nemusel bloudit, podle plánu Vídně si nakreslil cestu, jak se dostane například do muzea. I takové exponáty v té výstavě byly a byly považovány za mapy nebo plány.

Předpokládám, že většina starých map má německé popisky…
To mi nevadí. Německy umím, takže dokážu přečíst texty ve starých mapách nebo archivních materiálech.

Kolik času vám váš koníček zabírá?
Jestli si myslíte, že v mapách ležím od rána do večera, tak to určitě ne. Dřív jsem musel kvůli mapám víc cestovat, například do pražských archivů, dnes se toho dá hodně najít na internetu. To trochu šetří čas, takže když mám čas a chuť, pročítám stránky, které jsou zaměřené na mapy. Mám osm až deset oblíbených webových odkazů - české, německé, rakouské, polské a maďarské.

Na kterou oblast se zaměřujete?
Na mapy střední Evropy.

Vystudoval jste kvůli mapám nějakou školu?
Ne, nikdy jsem ani nechtěl studovat zeměměřičství či kartografii. Mapy jsou od dětství jen koníčkem.

A co historie?
Historií jako takovou se nezabývám, pouze v souvislosti s mapami. Ne víc. Na historii jsou tady odborníci. Mezi ně nepatřím.

Baví vás současné mapy?
Až tolik ne. Jsou na mě moc stejné. Stejně vypadá Cheb i Trutnov, s rozvojem technologií jsou všechny takříkajíc na „jedno brdo“. Přijdou mi nudné. Nejsou autentické nebo specifické. Naopak ze starých
map výjimečnost doslova září.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek