Výběr ze starých map: Kuriózní, neobvyklé, zvláštní

Sbírka není omezená jen regionem okresu Trutnov, ale najdeme v ní i plány z celého světa, např. Vietnamu či Japonska. Rovněž Muzeum Podkrkonoší v Trutnově má ve své sbírce řádově stovky map a plánů, a to hlavně z první a druhé poloviny 20. století. Jsou to převážně regionální mapy.

Na prvním (úvodním) snímku je plán Trutnova vyhotovený podle výsledků soutěže k druhému územnímu plánu v měřítku 1:4000. Autorem byl stavební adjunkt Franz Hahnel ze stavebního úřadu při městském úřadu v Trutnově. Plán byl přílohou tištěného adresáře Trutnova z roku 1932. Modrou barvou je na plánu pro snazší orientaci vyznačeno Dolní Předměstí, růžovou barvou Dolní Staré Město. Plán je ve sbírce muzea.

Na druhém obrázku je situační plán staveniště Krajského soudu v Trutnově v měřítku 1:1440 od W. Hochbergera z městského stavebního úřadu z roku 1894. O stavbě se často hovořilo, ale nebyla realizována. Podle plánu měla stát v místech dnešního domu čp. 277 v Žižkově ulici (dnes Barevná kavárna). Na místě byl však v roce 1930 postaven Dům mládeže okresní sociální péče (pozdější kojenecký ústav).

Také třetí fotografie zachycuje unikátní exponát. Na základě vyhodnocení soutěže k druhému územnímu plánu města (tehdy se obvykle nazýval zastavovací plán) ze druhé poloviny dvacátých let minulého století měla být v prostorách starého městského hřbitova, pozdější hasičské zbrojnice a nynější budovy městského úřadu postavena ve třicátých letech 20. století administrativně-správní budova s kancelářemi městského úřadu, městským muzeem, knihovnou a novými prostorami fary. Hospodářská krize a 2. světová válka plány zhatily. Realizována byla pouze I. etapa nynější Základní školy kpt. Jaroše.



Čtvrtý snímek zachycuje první podrobný plán Krkonoš, zvaný Hoserova mapa z roku 1806. Pochází od zeměpisce a etnografa Josefa Karla Eduarda Hosera, vystudovaného právníka a lékaře v Praze. Mapa byla vyryta a vytištěna ve vídeňském ateliéru Ch. Junkera.

Přestože nevychází z přesného zeměpisného měření a zachycuje krkonošskou krajinu v její plastičnosti z vlastních pozorování, je dost přesná. Je součástí sbírky okresního archivu. Krkonoše byly Hoserovým celoživotním koníčkem a láskou a kromě této mapy vypracoval ještě reliéfní mapu Krkonoš, kterou daroval do sbírek Národního muzea.



Duplikáty indikační skicy Stabilního katastru tvoří největší část mapové sbírky SOkA Trutnov. Existují ke bezmála ke každé obci okresu Trutnov. Indikační skica Trutnova z roku 1841 v měřítku 1:2880 zobrazuje město v katastrálních hranicích, červeně domy kamenné nebo zděné, žlutě pak domy ze dřeva. Patrné jsou i původní městské hradby se třemi branami nebo městské mlýny - Horní (dnes Pivovarská restaurace), Prostřední (dnes Česká pošta) a Dolní (bývalá budova polikliniky naproti kinu), které stávaly na náhonu, dnes zasypaném.



Plastická mapa okresu Trutnov z padesátých let 20. století v měřítku 1:25 000 zdobívala některé interiéry škol okresu Trutnov (např. na Babí či v Radvanicích). Její rozměry jsou 153 krát 153 cm a je vyrobená ze sádry s domalovanými lesními plochami, komunikacemi, vodními toky, lidskými sídly nebo hranicemi. Zobrazovala tzv. malý okres v hranicích před rokem 1960, kdy došlo ke správní reformě a sloučení okresů Trutnov, Dvůr Králové a Vrchlabí. Je součástí mapové sbírky archivu a na požádání přístupná badatelům i zájemcům mimo badatelnu. Mapa je v archivu.



Plán Trutnova, vyhotovený kolem roku 1890 na podkladě prvního územního (tehdy nazývaného přehledného nebo polohopisného) plánu se zamýšlenou sítí nových ulic, hlavně v prostorách nynějšího sídliště Družba, ve směru k Šestidomí a na Kryblici. Porovnáme-li plán se současným plánem města, tak bylo podle něj vybudováno jen několik ulic.

Plán obce Nemojov z počátku 18. století je nejstarším plánem ve sbírce okresního archivu. Zobrazuje barvami hraniční spor mezi vrchností, které patřil Nemojov a Bílá Třemešná (Schaffgotschové), a jezuity, kterým patřila Žireč a pozemky v Horním Nemojově. Jsou zřetelná čísla hraničních kamenů na společné hranici (mezi žlutou a zelenou barvou). Zeleně jsou zobrazeny pozemky patřící pod Bílou Třemešnou (panství Sadová, patřící Schaffgotschům), žlutě Žirečského (jezuitského) panství, červeně pozemky a lesy patřící pod Královské rezervátní lesy císařské koruny, hnědě pozemky patřící de Waggimu (Panství Staré Buky), které de Waggi prodal roku 1701 Bertholdovi z Valdštejna.

Roman Reil, Vlastimil Málek
Foto: Miloš Šálek