Pamětní deska se vrátila do Trutnova. S veškerou slávou a poctami

Návrat obnoveného pomníku chvílemi připomínal vojenský dobový ceremoniál. K úvodnímu nástupu uniformovaných mužů zahrála Koletova hornická hudba skladbu Ktož sú boží bojovníci. Jeden z dobových vojáků přednesl přísahu roty Nazdar. Při odhalení desky se místem rozléhala slavnostní fanfára. K pomníku nastoupila dvojice strážných. Při pokládání květin zazněl smuteční chorál. Na závěr dechovka zahrála hymny - francouzskou, slovenskou a českou.

Při projevech řečníci připomínali odvahu, statečnost a hrdinství legionářů, kteří v první světové válce bojovali za stát, který se teprve rodil v myšlenkách. Když konečně vlastní demokratický stát získali, s příchodem nacistů o něj přišli.

„V příběhu pamětní desky je doslova obtisknutý příběh našeho státu, příběh nesamozřejmosti jeho existence. Nebylo vůbec samozřejmé, že se najde dost lidí, které nadchne idea Československa natolik, že budou ochotni vzít do ruky zbraň a jít za neexistující stát bojovat a umírat. I když samostatný stát vznikl, nebylo vůbec samozřejmé, že bude nerušeně existovat a spolu se zánikem první republiky zmizela i tato deska,“ uvedl trutnovský místostarosta Tomáš Eichler.

Rota Nazdar vznikla na začátku 1. světové války. Na 250 Čechů a Slováků žijících v Paříži vstoupilo do Francouzské cizinecké legie. V květnu a červnu 1915 pak bojovali v bitvě u Arrasu. „Jako francouzský důstojník se dnes uctivě klaním památce bratří ve zbrani, kteří společně sdíleli utrpení a sebeobětování až do vítězství,“ řekl přidělenec obrany Francouzské republiky Jean Charles Peltier.

Kvůli aktuální válce v Evropě má ale památník mnohem větší význam, shodli se hosté. „Dává nám velké lekce. Říká nám, že mír ani svoboda nejsou dány, ale že jsou zasloužené a že nejsou získané navždy," pravil Peltier při odhalení desky.

„Málokdo z nás si dnes dokáže představit, že odejdeme z pohodlí domova, vezmeme pušku a půjdeme bojovat, tak jako to kdysi udělali legionáři. Musíme si ale zvyknout na to, že za mír se bude bojovat,“ prohlásil senátor a vrchlabský starosta Jan Sobotka.

„Doufám, že nikdy nikdo nebudeme muset čelit tak těžkému rozhodnutí, zda zůstat s rodinou, nebo ji opustit a bojovat za naši zemi," přál si policejní prezident Martin Vondrášek.

Pomník se vrátil do Trutnova po 85 letech. Sotva byl totiž v roce 1936 vyrobený, musel být brzy ukryt před nacisty a po druhé světové válce byl dokonce dlouhá léta považovaný za zničený. Naštěstí byl jen zapomenutý a nakonec náhodně objevený v jaroměřském muzeu.

„Děkuji všem badatelům a kolegům, kteří dlouhá léta mapují dějiny trutnovské posádky i historii roty Nazdar, a stáli za nálezem pamětní desky i původního mramorového kamene,“ uvedl Tomáš Pilvousek z Českolovenské obce legionářské, která udržuje tradici roty Nazdar.

„Klíčem k úspěchu bylo, že každý z lidí, kteří se na obnově podíleli, byli ochotní udělat něco navíc, něco nesamozřejmého, něco, co je připravilo o čas, energie nebo o klid. Díky takovým lidem se daří posouvat svět kupředu a dosáhnout jakéhokoliv cíle, ať už je to obnova památníku nebo založení státu,“ dodal trutnovský místostarosta Tomáš Eichler.

Na obnově památníku se podílely Československá obec legionářská, Město Trutnov, Policie České republiky a Klub osádky pěchotního srubu T-S 63.

Slavnostní odhalení mělo i doprovodný program. U kasáren se konaly ukázky vojenského výcviku a výzbroje legionářů z první světové války a trutnovských hraničářů z doby první republiky, a ukázky policejního zásahu a současné policejní techniky.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek