Z historie EPO1: Na začátku stačilo šest kotlů

1. Výstavba Elektrárny Poříčí 1 začala v roce 1912. Budování se ujala Rakouská akciová společnost pro dodávku elektrické energie ve Vídni (Österreichische Elektrizität-Lieferungsaktiengesellschaft in Wien). V té době ještě Poříčí nebylo částí Trutnova, ale samostatnou obcí. „Místo pro elektrárnu bylo vybráno záměrně. V blízkosti černouhelných dolů na Svatoňovicku, Žacléřsku a Radvanicku, s nimiž bylo Poříčí spojeno železnicí, která umožňovala rychlý transport uhlí. Využita mohla být i voda z blízkých řek Ličná a Úpa,“ vysvětluje historik Ondřej Vašata.

2. Do provozu se povedlo elektrárnu uvést 23. února 1914. V prvním roce měla výkon 4,5 MW a dodávala proud do šedesáti obcí. Pro výrobu páry zpočátku dostačovalo šest kotlů, později byly postaveny ještě další dva. Ve strojovně elektrárny byly v chodu dva turbogenerátory, z nichž každý měl výkon 4500 kW. S výstavbou elektrárny bylo uvedeno do provozu vedení 30 tisíc voltů, a to ve směru Poříčí - Heřmanovy Sejfy (dnes Rudník) a Poříčí - Teplice nad Metují.

3. Na podzim roku 1918 se odehrálo v elektrárně drama. Jako strategický výrobní podnik ji obsadila ozbrojená německá domobrana, která se odmítla smířit se vznikem nové Československé republiky. Dlouho ji ale pod kontrolou neměla. „Elektrárna byla zabrána československými vojenskými jednotkami 14. prosince 1918,“ říká Vašata.

4. Komín pro odvod spalin postavený v roce 1920 byl jedním z nejvyšších v Čechách. Měřil 85 metrů, dolní světlost měl 8 metrů a náklady na jeho stavbu dosáhly půl milionu korun. Při modernizaci elektrárny a stavbě třetího, 110 metrů vysokého komína v roce 1929 došlo k několika neštěstím. V červnu se zranilo šest dělníků, z toho dva těžce. V říjnu se jeden dokonce smrtelně zranil.

5. V roce 1938 chtěla německá vojenská rozvědka elektrárnu zničit coby objekt mimořádné důležitosti. To se nestalo kvůli postoupení Sudet (tedy i Poříčí) Německu. Do Poříčí vstoupila německá armáda 8. října 1938.

6. Elektrárnu poznamenaly válečné časy. 1. ledna 1940 byla prodána podniku Elektrárny Berlín za 69 milionů 305 tisíc korun. Technický stav elektrárny byl tehdy žalostný, když její výkon 26 MW dosažený roku 1938 poklesl za války na pouhých 6 MW. Elektrárna měla být na konci války nacisty zničena, aby nepadla do českých rukou. To se ale nakonec nestalo a 9. května 1945 elektrárnu obsadili členové Revolučního národního výboru v Trutnově.

7. V padesátých letech dostala elektrárna název Elektrárna Poříčí 1. Došlo k postupné výměně kotlů za modernější. Od roku 1957 byla v Poříčí v provozu další elektrárna, pojmenovaná Elektrárna Poříčí 2. Místo výroby elektrické energie se v „jedničce“ dostala v 60. letech do popředí výroba germania pro chemický průmysl.

(pac, mpk)
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Státní okresní archivy v Trutnově a Hradci Králové, archiv EPO1