Čtvrtek

30. května 2024

Nyní

17°

Zítra

18°

Svátek má

Starodávná podoba Rýbrcoula? Obrazec s trojzubcem a křížem

27. 1. 2023

Starodávná podoba Rýbrcoula? Obrazec s trojzubcem a křížem 0 snímků
Bájného ducha hor si nejčastěji představujeme jako Krakonoše nebo Rýbrcoula. První má lidskou postavu, druhý se podobá zvířeti s parohy. Nejnovější objev ale ukázal, že v dávné minulosti těmto dvěma zobrazením předcházel jiný symbol. Obrazec, který má na jednom konci trojzubec a na druhém kříž.

Senzační poznatek zveřejnili na konci roku Otto Štemberka a Pavel Zahradník, autoři knihy Cesty Vlachů, Mysterium Antonia z Florencie. Podle nich je obrazec pravděpodobně jedním z nejstarších vyobrazení Rýbrcoula. Obrazec hledači používali při obřadech, kdy se očišťovali a chtěli získat ochranu a požehnání ducha při hledání vzácných pokladů a nerostného bohatství. „Dosud bylo známé jako nejstarší vyobrazení Rýbrcoula s parohy z Helwigovy mapy z roku 1561. Jenže on byl nejdřív ztvárňovaný jako duch - symbolem ďábelské vidlice, vyvažované křesťanským křížem,“ upřesňuje Štemberka.

K objevení obrazce pomohlo nalezení středověké vlašské knihy, které byla osmdesát let považovaná za válečnou ztrátu. V roce 2020 ji s trochou štěstí našli v berlínské státní knihovně Štemberka se Zahradníkem, členové spolku Trutnov - město draka. Díky nálezu berlínského rukopisu se dostali ještě k jiné vlašské knížce. Když v ní uviděli znamení s popisem „Rýbrcoulovo obydlí“, nedalo jim to a pustili se do přezkoumávání starých vlašských značek.

Ukázalo se, že ještě než lidé začali znázorňovat Rýbrcoula jako bájného gryfa, používali jiný symbol. Neměl ale konkrétní fyzickou podobu. Byl to obrazec s trojzubcem a křížem. „Jsou v něm znázorněné dvě polohy, které se protínají. Měly zaručovat někdejší hledačům pokladů ochranu,“ vysvětluje Štemberka.

Vyšlo rovněž najevo, že „Rýbrcoulovo obydlí“ skutečně existuje. Skála, o které se říkalo, že v ní sídlí duch, a o které se tvrdilo, že byla odstřelena kvůli stavbě železnice, je označovaná jako Vidlice, Vidlička, Vidlicový kámen či Gabelstein. Její podoba se ani za několik staletí prakticky nezměnila. „V její puklině jsme našli na stěně dva velmi mělce vysekané kříže, zřejmě staré značky Vlachů,“ upozorňuje Štemberka.

Mimochodem, někdejší hledači pokladů věřili, že právě u Vidličky se nachází valounky cenného zlata. Lokalita s bájným příběhem je dobře popsaná v nové knize. Autoři ji označují jako místo u Červánkového hradu nedaleko Sklarske Poreby. Kniha Cesty Vlachů, Mysterium Antonia z Florencie popisuje starodávné časy, kdy lidé v Krkonoších hledali poklady a přitom se věnovali alchymii.

Čtenáři si díky publikaci můžou poopravit některé dějiny. Například tvrzení o osidlování Krkonoš. „Uvádělo se, že začalo v 16. století, což se nezakládá na pravdě. Nové poznatky to posouvají o sto let zpátky,“ upozorňuje Štemberka. O alchymii se dlouho psalo, že by jen těžko zakořenila mezi prostým lidem. „Ale nyní víme, že sice obyčejní lidé nepracovali s drahými kovy, ale přenesli to do bylinářství. A to je také velmi zajímavý svět,“ popisuje Štemberka.

Autoři rovněž upřesňují, kdo skutečně byli Vlaši. Nejdřív se věřilo, že to byli Italové, kteří k nám přišli jako první. Časem se takový výklad zavrhl a slovem vlaši s malým „v“ byli označováni všichni hledači kovů, jejich italský původ byl po tlačován. „My teď Italy bereme trochu v ochranu, protože na základě toho, co jsme prostudovali, si naopak myslíme, že italská vlna, která probíhala mezi lety 1300 až 1500, sehrála klíčovou roli, co se týká zanesení nových myšlenek, a možná to byl i předstupeň české renesance,“ tvrdí Štemberka.

Kniha je považovaná za významný počin, protože se v ní autoři snaží propojit alchymii s vlašskými rukopisy. „Jejich objevení mi přijde jako velmi šťastná náhoda. Někdy náhoda přeje připraveným,“ říká historik a spoluautor publikace Pavel Zahradník. Kniha je v prodeji na pultech českých knihkupectví.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek