Ampérák: Jsem upřímný. Když je něco špatně, řeknu to

Jak se stane člověk s vysokoškolským vzděláním technického směru úspěšným youtuberem?
Já studoval vždy jen proto, že jsem chtěl a bavilo mě to, zatímco ostatní proto, aby měli práci. Když se ptali, kam půjdu do práce, odpověděl jsem, že nevím. Profil na YouTube mám založený od roku 2009, to jsem ještě chodil na střední školu. Takže vysoká škola s youtuberstvím přímo nesouvisí.

Proč jste začal natáčet videa a zveřejňovat je?
Potřeboval jsem se vzdělávat v elektrotechnice. Sháněl jsem na internetu rady a lidé mi doporučili, abych dotazy natočil na video a umístil na internet, konkrétně na YouTube.

O čem byla vaše první videa?
O jemné elektronice a problémech, které souvisí třeba s tím, kudy vést spoje. Natočil jsem, s čím mám problém, zveřejnil to a někdo mi odpověděl, co a proč mám špatně.

To vás nenaučili ve škole?
Ve škole se člověk naučí základy. Navíc trutnovská průmyslovka se víc specializuje na automatizaci, je trochu jinak zaměřená. Mně to ale nevadilo. Takhle jsem se věci, ke kterým jsme se nedostali ve škole, průběžně učil na internetu.

To jde?
Jasně! Když člověk chce, naučí se je velmi rychle. Dnes dokážu lidi naučit za jediný den něco, co je jinde nenaučí za týden. Je to o motivaci. Chtějí se to naučit, nebo sedí na nějakém školení jen proto, že musí? Když chtějí sami, jde to snadno.

Jaké problémy jste v prvních videích řešil? Domácí úkoly ze školy?
Ne! Chtěl jsem něco vyrobit, a když jsem nevěděl jak dál, tak jsem to natočil.

Například?
Třeba elektronkový zesilovač. Vyrobil jsem ho ze součástek, které jsem měl doma. Byl sestavený správně, ale nefungoval. U něj je důležité správně navést spoje, protože některé vodiče nesmí vést vedle sebe, nebo nesmíte mít plechové šasi a podobně. S tím mi lidi díky videu pomohli. V běžných diskusích na internetu bych odpověď nenašel. Tady bylo konkrétní video, s individuálním problémem a někdo poznal, co mám špatně, já to na jeho doporučení předělal a dopadlo to dobře.

Kdy jste přestal hledat rady a začal je naopak sám rozdávat?
K tomu jsem došel postupně. Důležité je, že mě to baví.

Jaký je průměrný divák nebo odběratel vašich videí?
Jsou určená pro lidi, které zajímá technika. Natáčím ale všechno, co mě napadne. Mám tam něco s traktorem, ale i věc, kterou zrovna dělám na domě. Nebo třeba fotovoltaiku, ale také elektroniku nebo něco ohledně aut. Z toho vyplývá, že má videa nejsou zábavný pořad pro běžné diváky. Tomu odpovídá i počet zhlédnutí.

Nepřipadá mi malý.
Malá čísla to nejsou, ale jiným stylem natáčení nebo jiným obsahem ve videích se určitě dá dosáhnout mnohem lepších čísel.

Všiml jsem si, že se hodně věnujete fotovoltaice.
Ano, aktuálně je to velké téma pro hodně lidí. Chtějí to, tak o tom točím videa. Ale rozhodně nenatáčím úplně všechno. Není na to totiž čas. Filmování práci zdržuje. Navíc bych řekl, že v poslední době mám téměř pořád zpoždění.

Proč?
Člověk si třeba řekne, že stačí zapojit šest drátů. Jenže na fotovoltaice, ke které mě zavolali, bylo vše udělané špatně. Předělat to a zapojit vše správně nakonec trvalo sedm hodin. Ne vždy se to dopředu ví. Někdy to zní jako banální věc, ale je to složité nebo pracné. A znáte to, téměř vždycky nastane nějaký zádrhel.

Zaujalo mě vaše video se zfušovanou fotovoltaikou.
Je docela úspěšné, přitom jsem ho původně vůbec nechtěl točit. Zaujalo mě ale, jak to po zkrachovalé firmě jiná opravila špatně a ještě si za to vzala velké peníze.

Je za problémem častěji lidská chyba, nebo vadný výrobek?
Valná většina poruch fotovoltaiky je chybou montáže. Čili lidská chyba.

Volají vás lidé k fotovoltaice často?
Ano. Mám živnostenský list, jsem OSVČ jako řada jiných lidí. Nic neinzeruju, lidi si mě najdou sami. Asi na doporučení, pár špatných fotovoltaik jsem už opravil, mezi lidmi se to šíří rychle. Navíc nechci nikoho podvést. Jsem upřímný. Když je něco špatně, upozorním na to, ukážu, jak se to má správně udělat, a rovnou to tak udělám a předvedu. Pro mě je důležité, aby zákazník měl funkční produkt.

Jak jste se vůbec dostal k fotovoltaice?
Asi ve dvanácti jsem si pořídil desetiwattpeakový panel, to byla moje první fotovoltaika. Dodnes mi doma funguje, používám ji na svícení a pro zesilovač u počítace. Postupně jsem ji rozšiřoval. Ve velkém jsem se k tomu dostal přes kamaráda. Měl firmu na repase akumulátorů a baterií. Začali jsme je společně prodávat, rozjeli jsme e-shop. Pak nás napadlo dělat fotovoltaiku. Věděli jsme, že ji vždycky uděláme líp než ostatní. Jasně, ne každý ji udělá špatně. Aktuálně je ale velká poptávka. Mnoho firem v oboru nabírá externí spolupracovníky, ale pořádně je neškolí ani nekontrolují. My si to hlídáme. Kamarád má k dispozici chlapy, kteří instalují panely na střechy, což je snadná práce, dá se dobře naučit. My děláme elektro, kde se toho dá nejvíc zkazit.

Takže správně zapojit pár drátů už tak snadné není?
Bylo to jednoduché před deseti lety. Přišli k vám lidi, naházeli panely na střechu, zapojili pět drátů do střídače a bylo hotovo. Jenže dnešní fotovoltaiky jsou s bateriemi a hybridní, takže se například musí dodržovat pořadí fází nebo se musí zasahovat do domovní instalace, připojovat vodiče… Prostě se to musí zapojit a nakonfigurovat správně. Pro mě je to jednoduchá práce.

Copak neexistuje návod, kterým by se technici při instalaci řídili?
Existuje, ale ne každý se do něj dívá. Mnozí mají zkušenosti s jinou technologií, tak instalují podle ní. Když mě pak lidé zavolají, protože jim fotovoltaika nefunguje, tak to poznám. Vidím dráty, které jsou do střídače zapojené úplně jinak, nesmyslně. Přitom já sám se vše naučil hlavně podle návodu. Žádné jiné speciální školení nemám. Jen jsem si vždy pečlivě přečetl montážní příručky.

Takže ve vašem podání je to snadná práce?
Podle mne je důležité u toho myslet. Když u toho člověk přemýšlí, porozumí tomu, pak je to jednoduché.

Fotovoltaiku častěji montujete, nebo opravujete?
Spíš opravuju, ale raději bych instaloval novou. Ale inzerovat nemusím, práce v oboru je víc než dost. Dělám i úpravu starých fotovoltaik na nové nebo zařizuju ohřev vody z přebytků. Když už má někdo nabitou baterku, nemusí přece dávat energii do sítě, ale může si tím například ohřívat vodu v bojleru.

Kdo vás žádá o pomoc nejčastěji?
Většinou zavolají lidé, že doma něco mají a nefunguje jim to. Občas se ale stane, že se mě zeptá i nějaká firma. Některé za radu poděkují, pošlou i peníze. Jenže pak bohužel existují i firmy, které ze mě vytáhnou rozum, ale potom mně ani nepoděkují. Poradil jsem jim, jak opravit na nefunkční fotovoltaice něco, co se jim zdálo neopravitelné, díky tomu evidentně vydělají obrovské peníze, ale nakonec od nich nezaznělo ani „děkuju!“.

Kolik času vám fotovoltaika zabírá?
Důležité je, že ji nemám jako práci, spíš jako koníček, kterým si velmi dobře přivydělám. I když právě teď je to můj největší zdroj příjmů. Z YouTube není až takový příjem, jak si někteří myslí. Mám navíc až moc specifický, technický obsah, který tolik nezajímá inzerenty.

Firmy z oboru vás neoslovují jako youtubera?
Málo a většinou si to rozmyslí, když jim řeknu podmínky. Nechci chválit výrobky a tvrdit, že jsou úžasné nebo nejlepší na trhu, a proto si je máte koupit. Ve svém videu si říkám jen to, co chci já. Když se mi nějaký produkt nelíbí, tak to řeknu. Drtivá většina firem ale něco takového nechce. Ve fotovoltaice to platí dvojnásob. Radši si najdou jiného youtubera, kterým jim to vychválí podle jejich představ.

Proč máte přezdívku Ampérák?
To vzniklo už na základní škole, podle jednotky proudu. Vymysleli to spolužáci. Žádali mě často, abych nosil něco zajímavého na fyziku, protože se nechtěli učit. Přitom jsme měli skvělého učitele. Tak jsem občas něco technického přinesl a oni mi začali říkat Ampér. Já přezdívku protáhl na Ampéráka kvůli profilu na YouTube, kde jméno muselo mít minimálně šest znaků. A už mi to zůstalo.

Řekl jste si někdy, že to snad není možné, jak špatně někdo dokáže něco zapojit?
Velmi často. Říká se tomu, že to montovali přeučení kuchaři. Někdo ho přeškolí na elektrikáře a on pak přivrtá střídač na stěnu, nějak tam zapojí dráty, a když tam svítí nějaká kontrolka, tak to považuje za funkční. Jenže ona tam svítí chyba.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek