První filmy se v Trutnově promítaly už v roce 1909. Ve stanu, tvrdí historik

Na jméně prvního provozovatele kina se nic nemění. Byl jím Heinrich Sacher (na úvodním snímku). Jiná jsou další fakta: kdy a kde se před první světovou válkou promítalo. „První kinematografická představení v Trutnově uspořádal již v roce 1909 Heinrich Sacher, rodák z Dolní Rokytnice na Jilemnicku. Kinematograf provozoval již od roku 1907,“ uvádí Zahradník.

Divácký zájem byl značný. První promítání se odehrávala za velkého zájmu trutnovské veřejnosti. „Uskutečnila se ve stanu na prostranství u staré pošty naproti Etrichově továrně (dnes Stará poliklinika). Heinrich Sacher používal projekční aparát Pathé. Pomocníkem při promítání mu byl jeho příbuzný Rudolf Sacher, rodák z Mníšku u Liberce,“ upřesňuje historik.

Plán stanu, kde se konaly první filmové projekce v Trutnově.

Za první trutnovský kinosál byl donedávna považován prostor v domě čp. 116 v Havlíčkově ulici. Podle dokumentů dochovaných ve Státním okresním archivu Trutnov ale bylo kino provozováno od sklonku roku 1909 v domě čp. 131 (orientační číslo 9) na náměstí v obchodě firmy Katz. „Promítání bylo povoleno na základě výnosu Okresního hejtmanství v Trutnově ze dne 29. října 1909 číslo 38501. Promítalo se zde každý týden od 1. listopadu 1909,“ tvrdí Pavel Zahradník.

Teprve v roce 1912 Sacher přesídlil do Havlíčkovy ulice, kde nechal podle návrhu trutnovského stavitele Jana Blažka zbudovat jeden z nejmodernějších kinosálů ve východních Čechách. Promítal každý den od půl čtvrté odpoledne do jedenácti večer. Město Trutnov převzalo kino v roce 1921. „V provozu bylo až do sedmdesátých let 20. století. Zprvu pod německým názvem Kinotheater Zentral, později pod českým Kino Svět,“ dodává historik Pavel Zahradník.

Plakát na filmová představení v kině Zentral v Havlíčkově ulici.

DIVÁCKÉ REKORDY
Návštěvnost kina ve dvacátých letech minulého století byla vysoká. Na 659 představení promítaných v roce 1921 přišlo 138 700 diváků. V následujícím roce už to bylo 183 793 diváků a v roce 1927 se na 909 představení přišlo podívat 200 tisíc diváků. Promítalo se i pro školáky, 6 představení vidělo 7063 žáků. Většina filmů byla německých, amerických a francouzských. V tehdy převážně německém Trutnově se promítaly během roku jen tři české filmy.

NA MLÝNSKÉM NÁHONU
Když staré kino u náměstí přestávalo vyhovovat, nechala radnice vystavět nové u Špitálského mostu na místě, kde stával židovský dům s rituální lázní. V roce 1914 ale vyhořel a byl zbořen. Stavba kina podle projektu architekta Richarda Brosche z České Lípy začala v červenci 1928. Na svoji dobu byla technicky velmi náročná. Bylo nutné zakrýt část mlýnského náhonu a vybudovat hluboké betonové základy až na skalní podloží úrovně řečiště řeky Úpy. Přesto byla za necelý rok hotová. Kino vybudovala firma trutnovského stavitele Quida Winklera.

OKNA ZATEMNIT!
Od března 1929 tak měli Trutnované nové kino s kapacitou 500 míst v přízemí a 250 na balkoně. Nemělo ale stupňovité členění v podobě, na jakou jsme byli zvyklí v posledních desetiletích. Na podélných stranách byla velká okna, která se při promítání filmu zatemňovala. Hned v prvním roce provozu přišlo na promítání 250 tisíc dospělých a 7 tisíc dětí. Kino mělo název Städtisches Lichtspielhaus Trautenau (Městský biograf v Trutnově).

CENY VSTUPENEK
Kino v dnešní Havlíčkově ulici promítalo až do roku 1970, a to převážně filmy s českými a německými titulky. Hrálo se zpravidla dvakrát týdně. Fungovalo pod názvem kino Svět. Vstupenky v něm byly levnější než v novém kině u řeky, kde stál nejlevnější lístek 5 korun. Jen pro představu: průměrný týdenní plat dělníka se tehdy pohyboval mezi 70 až 90 korunami.

POPRVÉ SE ZVUKEM
Trutnovské kino u řeky bylo jedním z prvních v regionu, které mělo od října 1930 moderní zvukovou aparaturu. Éra němého filmu ale teprve pozvolna končila. Do konce roku se tak stihlo promítnout jen 15 zvukových filmů. V následujícím roce už ale bylo promítnuto 93 zvukových filmů, němé jen dva.

ČTYŘI V JEDNOM MĚSTĚ
Po druhé světové válce měl Trutnov hned čtyři kina. Kromě Vesmíru (do roku 1962 se jmenoval kino Stalino) a kina Svět (v Havlíčkově ulici) ještě Oko v Poříčí a Hvězdu v Horním Starém Městě. Vesmír byl největší, a to i po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1976 až 1979, kdy se jeho kapacita snížila na 400 míst.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Státní okresní archiv Trutnov a Muzeum Podkrkonoší v Trutnově