Úterý

23. dubna 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Od textilní slávy k autům

17. 3. 2024

page.Name
Začátek textilní slávy města Trutnova sahá zhruba do poloviny 19. století. Ještě předtím to bylo velice provinční a bezvýznamné sídlo. V roce 1850 v něm žilo pouhých 2804 obyvatel. V okolí byla větší města jako například Vrchlabí, Broumov a další. To se však mělo brzy zásadně změnit.

Když v roce 1836 otevřel zbohatlý obchodník Johann Faltis v Mladých Bukách první mechanickou přádelnu lnu v celých Čechách a tentýž podnikatel přímo v Trutnově v 60. letech 19. století postavil největší přádelnu lnu na celém evropském kontinentu, přilákalo to do města další tisíce lidí. Už v roce 1880 žilo ve městě 11 253 lidí a v roce 1910 to bylo více než 16 tisíc lidí. „Takový raketový nárůst obyvatel nemělo za 60 let žádné město v severovýchodních Čechách,“ řekl zástupce ředitele Muzea Podkrkonoší Ondřej Vašata.

Významným podnikatelem v tomto oboru v Trutnově byl i Alois Haase. V roce 1847 uvedl do provozu mechanickou přádelnu lnu v Poříčí a v roce 1852 založil druhou přádelnu. V průběhu 19. století vznikaly na Trutnovsku další a další přádelny. V této souvislosti je třeba zmínit podnikatele, švagry Františka Klugeho a Josefa Etricha. V roce 1850 zakoupili Dolní mlýn i s pozemky a vodním právem v Horním Starém Městě. V roce 1852 zde dali do provozu mechanickou přádelnu lnu.

„Trutnov měl dobrou polohu a mohl využívat vodní zdroje. Byly zde také ideální podmínky pro pěstování lnu. Kromě toho bylo k dispozici uhlí, které se dopravovalo do zakládaných textilních továren z nedalekých dolů,“ poznamenal Vašata. Díky šikovným podnikatelským rodinám a dobrým podmínkám pro podnikání v textilu byl Trutnov naprosto výjimečný. Přestože historie připravila i tomuto typu podnikání řadu problémů, textilní podniky přežívaly. „Problémy nastaly už v roce 1873, kdy byla první velká světová hospodářská krize. Samozřejmě ani obě světové války prosperitě moc nepomáhaly a vyrábělo se hlavně pro potřeby armády,“ upozornil ředitel muzea Vlastimil Málek.

Vznik a pád Texlenu

Po druhé světové válce a odsunu Němců část německých specialistů ve zdejším textilním průmyslu zůstala, aby byl schopen nového startu. Došlo ke znárodnění podniků a byly založeny České lnářské textilní závody Trutnov. V roce 1949 vznikl národní podnik Texlen. „Vyrábělo se vysoce kvalitní zboží, o které byl velký zájem na západních trzích. V drtivé části se vyváželo hlavně do Spojených států amerických, do Kanady a do západní Evropy. Menší část do Sovětského svazu,“ prozradil ředitel Málek.

Závodů Texlen bylo v Trutnově a okolí třicet. Každý měl svého podnikového ředitele. Nad ním byl ředitel celého podniku, který sídlil v Trutnově v Horské ulici. Ten měl ještě svého nadřízeného. Kromě toho v Adršpachu, v České Metuji a ve Stárkově existovaly učňovské závody, kde se učili budoucí tkalci a přadláci. V roce 1971 zaměstnával celý národní podnik Texlen Trutnov 6500 lidí, z nichž bylo 70 procent žen.

„Dnes se často mluví o tom, že za socialismu nebyly textilní výrobky Texlenu konkurence schopné se západními zeměmi. Je třeba říci, že sortiment Texlenu byl velký a část šla na export nejen do západní Evropy, ale také třeba do Austrálie, Velké Británie či na Nový Zéland. Bylo to velmi žádané zboží. Sovětský svaz měl zase zájem o plachty na tanky. Ziskem deviz se investovalo do moderního zařízení, které bylo dovezeno například ze Švýcarska nebo západního Německa, část strojů ze Sovětského svazu,“ doplnil Vašata.

Zlatá léta textilního průmyslu trvala do 70. a 80. let. V 90. letech se ještě Texleny držely, ale už se blížil soumrak textilního průmyslu v Trutnově a okolí. K 28. únoru 1991 zanikl státní podnik Texlen Trutnov. Došlo k jeho privatizaci a přeměně na akciovou společnost. V roce 2007 Texlen nebyl nadále schopný konkurovat levným textilním výrobkům z Asie a nedokázal reagovat na rostoucí ceny energií a sílící kurz koruny. Řešení viděla firma ve vstupu strategicky silného partnera nebo v restrukturalizaci podniku spojenou s uzavíráním některých provozů a masivním propouštěním. Bohužel potenciální investor se nenašel. Firma skončila v insolvenci a sama se poslala do konkurzu. Smutnou tečkou pak byla demolice budov tohoto podniku v Trutnově a okolí. Ale ne všech...

Nová éra s Autostylem

Osud chátrajícího odkazu na minulost v Horské ulici ovšem nebyl lhostejný trutnovskému podnikateli Janu Kranátovi, který naproti přes ulici provozoval autosalon Autostyl. Nevyužitý areál v roce 2017 odkoupil od společnosti Textil Invest Group a v následujícím roce tam zahájil rekonstrukci se záměrem rozšířit tam služby své společnosti. Ačkoliv objekt není kulturní památkou, rozhodl se budovu uchovat ve stavu, ve kterém ji vystavěli naši předkové.

Pro zajímavost, když se ohlédneme zpátky do textilní historie, od roku 1952 byla v tomto areálu Texlen 09 umístěna niťárna. Sídlilo tady generální ředitelství, byly zde podnikový archiv, opravna přadláckých strojů, konfekce a od roku 1978 také výpočetní středisko, které sloužilo pro všechny závody Texlenu na Trutnovsku. Od konce 90. let zde byla k dispozici zákazníkům i podniková prodejna.

Když se trutnovský Autostyl rozhodl, že místu opět vdechne život, bylo nevyhnutelné, že část areálu půjde k zemi. Jednalo se o historickou papírnu v zadní části a přední blok budovy ředitelství. „Bylo to jediná možnost, jak rekonstrukci provést. Pokud bychom to neudělali, neměli bychom šanci náš záměr realizovat,“ potvrdil Jan Kranát, který tím pro Trutnov zachránil kus historie. Firma Textil Invest Group měla totiž v plánu zbourat celý areál a prodat ho jako volnou plochu.

Hynek Šnajdar, Michal Bogáň
redakce@trutnovinky.cz
Foto: Archiv Muzea Podkrkonoší, Státní okresní archiv Trutnov, Michal Víta