Středa

22. května 2024

Nyní

15°

Zítra

11°

Svátek má

Při Dračích slavnostech v Trutnově premiérově zazní Symfonie draka

3. 5. 2024

page.Name
Dunivé zvuky bubnů ohlásí za přítomnosti purkmistra města Michala Rosy začátek letošních Dračích slavností, které vypuknou zítra v 10 hodin v Trutnově. Poté si návštěvníci vyslechnou premiéru hudební skladby na téma draka v podání pěveckého souboru Chorea Corcontica. Lahůdkou dne a novinkou této události bude přiblížení trutnovské dračí legendy, která se stala tématem pro vznik skladby Symfonie draka.

Ta v podání Trutnovského symfonického orchestru zazní v 16 hodin na Krakonošově náměstí a poté 22. června v Brně v redukované úpravě pro kvarteto u příležitosti tisíciletého výročí slavnostního předání draka městu Brno. Autorem tohoto velkolepého projektu, při kterém byly inspirací skladby proslulých světových mistrů, je hudebník Jiří Týfa, jenž zároveň videem přiblížil, jakým způsobem symfonická skladba, v níž hrál hlavní roli drak, vznikla. Je rozdělena do částí osten na dračím ocasu, jeho zakroucení, hřbet, krk, hlava a oheň. „V oblasti hudby je toto téma ne úplně prošlapané, proto se jím bavím už skoro sedm let a někdy se zdá, že je skoro bezedné,“ řekl Týfa, který v této souvislosti navštívil ateliér trutnovského malíře Jiřího Gruse, jenž ilustroval zásadní komiksové album Drak nikdy nespí.

„V symfonii jde zároveň o soundtrack ke krátkému příběhu dračí legendy, který se nedrží přesně scénáře komiksu Drak nikdy nespí, protože by to vyznělo roztříštěně, ale zachovává hlavní obsahové části,“ prozradil hudebník s tím, že jak zleva doprava při zobrazení draka stoupá jeho silueta, vytváří u každé osy přirozený dílčí vrchol každé skladby. V souladu s gradací siluety bude ve skladbě k vrcholu stoupat harmonické a rytmické napětí i její dynamika. První část zachycuje čistý portrét draka, druhá obsahuje příběhy vystrašených přivandrovalců, s nimiž přichází i rytíř Albrecht, kteří se snaží najít útočiště v roklích zdejší divočiny a založit zde město.

Ve třetí dojde k setkání s drakem a s prvním nepodařeným pokusem se mu postavit, ale bez rytíře, který má pochybnosti a zdržuje se ve věži. Čtvrtá část zobrazuje dno celého příběhu, kdy drak číhá v rokli a nikdo neví, co od něj čekat. Ze dna postupně vstává rytíř s písní naděje a je už připraven se drakovi postavit, tentokrát úspěšně. Pátá část zobrazuje návrat skupiny do osady k oslavě vítězství a založení základního kamene města. V šesté, poslední části, drak vstupuje do znaku města Trutnova a tělo draka je předáno městu Brno. Ve videu se Jiří Týfa ptá Jany Nešněrové, ředitelky Městského muzea a galerie J. W. Mezerové v Úpici, zda je možné legendu o drakovi vázat na romantismus, nebo je starší.

„U legend je to vždycky složité. Když se v tomto případě řekne, že je to romantické vysvětlení, nebude to daleko od pravdy. Samozřejmě v tomto případě jsou kořeny hlubší. U trutnovského draka jde o erbovní legendu, která se k tomu váže, jak vypadá trutnovský erb, respektive městský znak,“ uvedla. Podle Otto Štemberky, předsedy spolku Trutnov – město draka, na konci 13. století a v průběhu 14. století do velmi řídce osídlené oblasti, kdy město Trutnov ještě nestálo, přicházeli kolonisté ze Slezska. Domnívá se, že znak města či symbol draka si sem, do nově vznikajícího města, přinesli jako heraldické znamení.

„První nepřímé náznaky o drakovi v Trutnově pocházejí z konce 15. století. Teprve až v 16. století, kdy se objevuje kronika panství Trutnova a nedalekého Žacléře, kterou měl údajně podle indicií napsat v roce 1592 kronikář Simon Hüttel, se tímto písemným sdělením v Trutnově ukazuje drak v erbovní pověsti. Z vizuálního hlediska můžeme na základě velké městské pečeti a kroniky nějaké věci porovnávat a dávat si je do souvislostí, jak to po historické stránce mohlo s drakem být,“ vysvětlil ve videu Štemberka.

Kromě Symfonie draka vznikla ještě píseň Už ho vedou rytíře, kterou zpívá trutnovský smíšený sbor Chorea Corcontica na památku dračí legendy. I tato píseň je věnovaná oslavě tisíciletého výročí převozu trutnovského draka do Brna.

UŽ HO NESOU! aneb TISÍC LET BRNĚNSKÉHO DRAKA

Program

Scéna náměstí (Ozvučeno)
10.15 - Peregrin / vystoupení oblíbené hudební skupiny
11.00 - Kouzelník Pan Krupička a jeho čáry - máry
11.30 - Praporečníci / kouzlení s prapory Bandiere e spade
12.15 - Grál / hudba v duchu středověku
13.00 - Pepa Lábus / fajnový trutnovský písničkář
13.45 – Grál
14.30 – Divadlo „Cirkus“ (Emilion) nejen pro malé
15.15 – Praporečníci Bandiere e Spade
16.00 – Drak - premiéra symfonické skladby Jiřího Týfy
17.00 – Peregrin

Scéna tržnice  (neozvučeno)
10.00 – Grál / dobová atmosféra naživo
10.30 – Petr Stolař /Matylda – drak stokrát jinak
11.30 – Pepa Lábus
12.00 – Za dvě dvě / šamanské rytmy
13.00 – TrutnoForte / komorní kvarteto
14.00 - Peregrin
15.00 - Za dvě dvě
16.00 -
Kouzelník pan Krupička a jeho čáry – máry
17.00 – Pepa Lábus
17.30 - Marta a Rasputin / pouliční šraml

Tvrz
Celodenní program: Petr Stolař / pásmo plné her, skečů a zábavy
17.00 – Divadlo (Emilion) / Pštrosí drezůra
Marta a Rasputin / dvě vystoupení v tvrzi

Všude
Těšit se lze na vystoupení slovutného souboru Al Rašíd, což jsou pouťové
atrakce v orientálním stylu
Celodenní hra Bosorky a spol. na téma Drak
Ukázky lidových řemesel souboru Danar a také z Domu Pod Jasanem
Větve severu – Střelnice pod Galerií Draka
Gorvin – alchymista, který vyrobí cokoliv kdykoliv
Kuličková dráha – už to sviští 
Auroura – slavná kanoe bez vody
Šlapací mašinka – pro nohy tatínka

Už ho nesou! ve 21 hodin na parkovišti za kinem
Večerní magické procesí centrem města, ve kterém se ponese symbol Trutnova – drak, jenž bude poté vyvěšen na věž Staré radnice.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek