Sobota

15. června 2024

Nyní

11°

Zítra

14°

Svátek má

Trutnovský drak nikdy nespí! Stane se symbolem při tisíciletí Brněnského draka

28. 5. 2024

page.Name
Bez nadsázky dnes už legendární spolek Trutnov – město draka vstoupil do dvacátého roku své existence. Za tuto dobu uspořádal velké množství akcí, z nichž tou nejznámější jsou tradiční Dračí slavnosti úzce související s dračí legendou o vzniku města Trutnova. Vrcholem letošního jubilea bude několikadenní pěší pouť s trutnovským drakem na povozu taženém koňmi do Brna u příležitosti 1000 let Brněnského draka.

„Drak v Brně zůstane pouze symbolicky, a to 22. června v době tamních slavností, ale poté se zase vrátí zpět do Trutnova. Místo něj jihomoravské metropoli věnujeme bronzovou pamětní desku s připomínkou trutnovských pověstí a nám bude na oplátku věnován památeční zvon, na nějž se bude při Dračích slavnostech zvonit v okamžiku, kdy bude drak vytažen na věž Staré radnice,“ řekl předseda spolku Otto Štemberka.

Vzhledem k tomu, co váš spolek Trutnov – město draka letos čeká, zdá se mi rčení Drak nikdy nespí velmi aktuální. Vidíš to podobně?
Mohu říci, že ano. Se vším, co aktuálně připravujeme, je velké množství práce. Novinkou, která nás překvapila, je, že nejsme úplně závislí jen na naší činnosti, ale máme spoustu dalších spolupracovníků. Na jejich přesnosti, serióznosti a organizační schopnosti bude letos výsledný úspěch také záviset. My jsme ale ti, kteří budou vše potřebné zajišťovat a ovládat celé soukolí všech akcí, kterými jsou nejen květnové Dračí slavnosti v Trutnově, ale také cesta s drakem do Brna. Takže obrazně řečeno – jsme ti draci, kteří nebudou spát.

Traduje se, že pověst o zabití trutnovského draka vyvrcholila jeho převozem do Brna před tisíci lety, tedy v roce 1024. Proto se váš spolek v této souvislosti rozhodl uskutečnit dvoutýdenní pouť do jihomoravské metropole a převézt tam draka z Trutnova. Jak taková pouť bude vypadat v praxi?
Zapřáhneme koňské dvojspřeží, na kterém se poveze drak, a v deseti až dvanácti etapách s ním poputujeme do Brna. Necelých dvě stě kilometrů půjde pěšky z Trutnova do Brna vždy nejméně 15 účastníků, ale samozřejmě budou vítaní i lidé, kteří se k nám na jednotlivých etapách přidají. Na pouť vyrazíme v pátek 7. června.

Vyvrcholením této pouti bude v sobotu 22. června v centru Brna velká akce. Co všechno se tam při ní bude dít?
Při této události budou obsazena dvě náměstí – Dominikánské a Moravské. Zatímco na Moravském se odehraje spíše taková lidová veselice, kde budou hrát kapely, připravena bude dětská scéna s kolotočem, kuličkovou dráhou a celodenním programem výtvarné dílny Bosorka z Janských Lázní, na Dominikánském náměstí vystoupí divadla a kapely, které doplní řemeslné stánky a občerstvení. Mezi náměstími bude vystupovat Jiří Honzírek s brněnskou divadelní scénou. Děti dostanou památeční listy, které jim umožní, až celá akce skončí a trutnovský drak bude vystavený na Dominikánském náměstí, udělat si památeční foto.

V tomto městě nezůstane. Je to tak?
Ano, nezůstane. Nejdříve bude téměř celý den zahalený na Moravském náměstí a potom někdy v 18.30 hodin půjde velký průvod z tohoto náměstí na Dominikánské, kam se uloží na připravený piedestal, a do toho zazní poselství Trutnovanů Brňanům k předání draka.

Co ho tam tedy bude symbolizovat, aby si ho tamní veřejnost mohla připomínat?
Brnu věnujeme bronzovou pamětní desku, která pod nynějším zavěšeným krokodýlem nahradí tu původní, a bude na ní připomenuta trutnovská pověst. Na oplátku nám Brno věnuje památeční zvon, na nějž se bude při Dračích slavnostech v Trutnově zvonit v okamžiku, kdy bude vytahován na věž Staré radnice.

Prý jste se nikdy netajili přáním věnovat trutnovského draka městu Brno. Proč se toto přání nesplnilo a co tomu stálo v cestě?
Už při prvních Dračích slavnostech jsme si stanovili cíl, že v roce 2024 ho odneseme do Brna a tomuto městu ho věnujeme. My jsme ho také Brnu nabídli, ale problém je v tom, že centrum jihomoravské metropole je z větší části památkově chráněnou zónou a nepodařilo se najít nějaké důstojné místo, kde by mohl být šestimetrový drak nainstalován a vystaven. Proto jsme zvolili náhradní formu v podobě pamětní desky.

Jak to bylo s trutnovským – brněnským drakem doopravdy?
Úplně přesně to samozřejmě nikdo neví. Zdá se, že historie trutnovského draka je starší, protože máme otisk pečetě z roku 1534, zatímco nejstarší zmínka o brněnském krokodýlu pochází až z roku 1568. Trutnovský kronikář Simon Hüttel napsal v roce 1592 kroniku, kde už zmiňuje brněnského draka. Je pravděpodobné, že nějaká vazba mezi Trutnovem a Brnem skutečně v historii musela být, přestože se v listinných pramenech nedá dohledat nic konkrétnějšího a podrobnějšího, a to i přesto, že se zachovala většina historických listin města Brna. Ani my v Trutnově nedokážeme přesně říci, jak se dostal drak do znaku našeho města, ale tušíme, že zmíněná pečeť  byla k dispozici již v 15. století. Přímá vazba mezi Trutnovem a Brnem je však pouze a jedině v pověstech kronikáře Hüttela. Nám se nyní snad podařilo zjistit jeho ideový zdroj, kde je už možná o brněnském drakovi něco napsáno, a mělo by to pocházet ze 30. let 16. století. Nemáme to ale zatím historicky ověřené.

Letos je tomu už dvacet let, kdy vznikl váš spolek, který od roku 2006 v Trutnově pořádá velmi oblíbené a navštěvované Dračí slavnosti. Jak bys z pozice předsedy spolku vyhodnotil toto dvacetiletí?
Jako zázrak. Nejen v tom smyslu, co se nám podařilo v rámci pořádaných akcí, ale pro mě je to i obrovský lidský zázrak, že spolek za tu dobu nikdo neopustil s hořkostí, že jsme jako parta zůstali od začátku pohromadě, bohužel kromě zesnulého spoluzakladatele Radka Doležala. Když si zpětně projdu všechny ročníky, podařilo se zrealizovat úžasné a rozmanité akce. Jsem neskutečně hrdý na všechny členy spolku, na sponzory, kteří nás podporují, i na vedení města Trutnova a samozřejmě na obyvatele našeho města, kteří přijali slavnosti za své.

Co je hlavním smyslem slavností s magickou atmosférou?
Hlavní motivací je samozřejmě připomenout dračí legendu a městský znak. Myslím si, že drak se díky slavnostem stal už jakýmsi ochranným amuletem města. Díky tomu si spousta lidí začíná pamatovat Trutnov jako město draka. Poslání slavností je tedy šířit městský symbol a přes něj zároveň propagovat město.

Nedávno jste vyzvali veřejnost, aby vám poskytla všemožné materiály, jako jsou fotografie, videa a novinové výstřižky, z uplynulých osmnácti ročníků Dračích slavností. S jakou odezvou se výzva setkala?
Nějakou odezvu máme, ale zatím je to poměrně za naším očekáváním. Slibuji si ale, že až se odehraje brněnská akce, někteří Trutnovaní se již třeba zúčastní a bude i ohlas na naši pouť s drakem do Brna. Potěšilo mě, že jedna studentka religionistiky, která píše diplomovou práci, byla za mnou v Galerii Draka a vzpomínala, že když Dračí slavnosti začínaly, bylo již šest let. Pro mě bylo docela osvěžující zjistit, co si pamatuje člověk v této souvislosti z raného dětství. Ta výzva k veřejnosti samozřejmě pořád platí.

Ve vašich řadách brzy dojde k výrazné změně a do čela spolku se postaví nové vedení. Je to pravda, že v pozici předsedy spolku končíš? Proč?
Ano, to je pravda. V čele spolku jsem rovných dvacet let a práce v této pozici není vůbec jednoduchá. Přece jenom už cítím, že mladí lidé, kteří mezi nás přišli, již mají trochu jiný úhel pohledu na tuto činnost. Je dobře, že se v roce 2024 nacházejí ve spolku lidé, kteří jsou dobře obeznámeni s jeho chodem, zároveň mají chuť v těchto aktivitách s novými nápady pokračovat, a to mě těší. Nyní už budu řadovým členem, ale na činnosti spolku se budu i nadále podílet, spíše však jako mentor. Rád se vším pomůžu, ale nechci už být ideovým tvůrcem programů.

Lze už nyní prozradit, kdo bude tvůj nástupce a kdo bude součástí vedení spolku?
To se zatím neví a bude o tom po návratu z Brna rozhodovat Valná hromada našeho spolku. Jsou dva nebo tři lidé, kteří by mohli předsednickou funkci vykonávat, ale ještě bych nerad předbíhal událostem.

Jsi znám jako publicista se zájmem o magii, alchymii či hermetismus, autor knih Znamení hledačů, Brněnský drak: trutnovská stopa a spoluautor publikací Cesty Vlachů či Úpa známá i neznámá. Co tě přivedlo k publikační činnosti a čím tě naplňuje bádání v těchto tajemných oblastech?
Díky zájmu o trutnovského draka jsem se dostal k hermetismu a alchymii, kde je drak velmi postižený symbolem. Proto jsem logicky nemohl minout tyto tradiční vědy a zjistil jsem, že přinášejí velké množství pravdy a zajímavých informací. Proto jsem se pustil do regulérního studia a bádání. Postupně jsem vše, co mě na této cestě potkalo, začal pro sebe analyzovat az toho vznikla má cesta k publikační činnosti, protože mi bylo líto se o tyto věci s ostatními nepodělit. Samozřejmě jsem při tom narazil na spoustu zajímavých a inspirativních lidí, mezi nimiž byli surrealistický malíř, velký znalec hermetismu a alchymie Martin Stejskal, dále Vladislav Zadrobílek, básník, prozaik, nakladatel a hermetik, známý pod pseudonymem D. Ž. Bor, a mnozí další. Dostal jsem i dobrou průpravu v regionální historii od Luďka Jiráska, bývalého zástupce Státního okresního archivu v Trutnově, což pro mě bylo hodně důležité. Sám bych se však do publikování nepustil. Nejvíce mi dalo setkání s Pavlem R. Zahradníkem, Petrem Kotyzou a Zdeňkem Semerádem, se kterými jsme vytvořili společnou badatelskou skupinu, která publikuje své objevy v ročence O našich pokladech. Každý z mých přátel tvrdí, že jeho příspěvky jsou nejkvalitnější, takže musím aspoň trochu napínat síly, abych byl přesvědčen, že se mi líbí a že nejkvalitnější příspěvky jsou samozřejmě ty moje.

Chystáš v tomto ohledu nějakou další novinku?
Novinky chystám dvě. Jednou z nich by měla být autorská knížka, zatím s pracovním názvem Rozmanitosti krkonošské a podkrkonošské. jsem se o to, aby nové věci nebyly kompilatem těch starších. V nové knize bych se chtěl vrátit k nejstarší historii Rýbrcoula a sdělit své pohledy, jak se tento horský duch dostal do Krkonoš. Dalším stěžejním námětem bude spiritismus v Horním Starém Městě v souvislosti s propagátorem tohoto hnutí Igo Etricem a další témata zahrnující rozmanité zajímavosti, do nichž se snažím dostat svůj osobitý pohled. Další publikaci, druhý díl knihy Cesty Vlachů, připravuji společně s kolegy našeho spolku Pavlem Zahradníkem a Petrem Kotyzou. Podařilo se nám totiž formou opisů a různých zpráv získat dnes už patnáct vlašských knížek. Vyplývá z toho několik zajímavostí, které by měl druhý díl obsahovat, a chtěli bychom čtenáře seznámit s tím, že toto téma je velice široké, zajímavé a vrhá trochu jiné světlo na nejranější dějiny nejen Krkonoš.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek