Roman Koula: Postupně chci všechno předat dětem
9. 9. 2024
Komerční sdělení
24 snímků
První otázka snad ani nemůže být jiná. Jak to všechno stíháte?
Ne, nestíhám. (usmívá se) Ale po těch letech podnikání to dokážu zařídit. Na penzionu je provozní, na dílně je mistr av dopravě dispečer. Samozřejmě mi hodně pomáhá můj nejstarší syn Alexandr. Další dva synové, Jakub a Jan, ještě běhají po světě a reprezentují Česko v lyžování.
Je podle vás možné, aby vůbec člověk mohl sedět, jak se říká, na více židlích?
To v podstatě ani nejde, proto máme u každé firmy jednoho zástupce. Jinak by se z toho člověk asi zbláznil.
Pojďme k servisu aut, který provádíte jak u standardních, tak u větších vozidel. Navíc děláte autobusy, což se laikovi může zdát jako úplně jiná liga. Je těžší opravit autobus?
Opravujeme jen autobusy a auta do 5,5 tuny, což je v podstatě stejné jako u osobních aut. Jen je k tomu potřeba mít speciální zvedák a nářadí.
Tušíte, kolik vozidel celkově vaším servisem projde za rok? Co převažuje?
To netuším, ale převažují osobní vozy. Nicméně poptávka po servisech roste, čímž se nám otevřela volná pozice automechanika v plně vybavené dílně. Takže kdyby měl někdo ze čtenářů zájem...
Jméno Koula je ale po regionu známé především jako dopravce. Jaký je zájem o tyto služby?
Velký zájem je od škol, kterým naši službu nabízíme jako balíček spojený s ubytováním a stravováním právě na Penzionu Koula v Peci, kde máme i tělocvičnu pro sportovní aktivity škol. Další zájem je pak ze stran firem, které využívají naši dopravu jak pro dovoz vlastních zaměstnanců, tak pro teambuildingy. A v poslední řadě jsme k dispozici i pro rozvoz sportovních klubů a na výlety.
Jaký je váš vozový park?
Máme autobusy od osmnácti do padesáti míst s možností využití cyklovleku.
Vaše autodoprava je tady od roku 1996, takže už to bude skoro třicet let. Vzpomenete si ještě na vaši první jízdu?
(smích) Začínali jsme jezdit v Peci a Pomezních boudách jako taxi a skibusy, tenkrát to bylo pro cca devět osob.
Teď ještě pár vět k penzionu. Jaké kroky musíte podniknout, abyste „přežil“ v konkurenci krkonošského střediska? Anebo je to tak, že vám na horách hosté padají sami do klína?
Bohužel do klína nepadají. Neustále něco obnovujeme a investujeme, jako například do tělocvičny. Je nutné dbát na absolutní čistotu, dobrou kuchyni a pohodové prostředí... Jinak půjdou lidé prostě jinam. Máme skvělou polohu v poloze penzionu, který je s krásným výhledem, parkovištěm, zajíždějícím skibusem a dětským vlekem hned vedle nás.
Na závěr jednoduchá otázka. Jaké jsou vaše další plány?
Postupně chci všechno předat dětem a držet nad nimi ochrannou a poradenskou ruku.
