Kryštof se po dvanácti letech vrátil na Bojiště a lidé byli nadšení

Moment, při němž se rozzářily oči hlavně fanynkám, které si mohly svůj idol prohlédnout z metru a dokonce si na něj sáhnout, byl jedním z několika zpestření příjemného sobotního večera. Už při úvodní písničce Srdcebeat „pršely“ na Bojiště z oblohy konfety a pak při moravském songu CyRáno se zase o zábavu mezi diváky postaraly naházené velké nafukovací balóny.

Chviličku předtím frontman kapely Richard Krajčo poděkoval všem, kteří přispěli do sbírky na pomoc do oblastí zasaženým tornádem na Jižní Moravě. Z každého letního koncertu kapela věnuje 50 tisíc korun.

„A jsme rádi, že lidé přispívají i na opravu kostela v Chotěvicích. Doufám, že se tam brzy uvidíme na nějakém koncertě,“ dodal zpěvák, který má v deset kilometrů vzdálené vesnici od Trutnova chalupu. „Jsem tady teď pořád, odjíždím jen na koncerty. Chodím po horách, je to báječné léto,“ prozradil v rozhovoru Trutnovinky po autogramiádě, která trvala déle než hodinu a skončila až ve čtvrt na dvanáct.

Hudební večer zahájila o čtyři hodiny dříve, jako host celé letní tour, zpěvačka Kateřina Marie Tichá, která za svou debutovou desku Sami letos získala cenu Anděl v kategorii Objev roku a na pódiu ji doprovázela frýdecko-místecká kapela Bandjeez.

Pro Richarda Krajča a spol. se jednalo o historicky druhou návštěvu legendární scény na Bojišti. Ta první se odehrála v roce 2009 na Open Air Music Festivalu, což na fesťáku s undergroudovými kořeny působilo dost kontroverzně. V sobotu v trutnovském amfiteátru hráli ale pro své fanoušky a zaznělo celkem 22 písní. Od nejstarších kousků jako Cosmoshop, Obchodník s deštěm, Cesta, Inzerát, novější Ty a já, Šňůry, Hned teď, Milan Baroš až po nejnovější hit Halywůd z připravované osmé studiové desky, která ponese stejný název a jejíž vydání chystá ostravsko-havířovská parta na říjen.

Příznivci jedné z nejpopulárnějších kapel v zemi, která byla založena v roce 1993, na Bojišti vytvořili diváckou vlnu, zazpívali si k narozeninám a na úplný závěr, jako poslední přídavek, kdy se na pódium vrátil pouze Richard Krajčo, si při písničce Srdce nehasnou zavzpomínali na Karla Gotta.

„Je to jediná píseň, kterou jsem nenapsal pro svoji kapelu, ale pro někoho jiného. Jsem za to hrozně rád, protože to byl nádherný půlrok, který jsme spolu strávili. Nikdy by mě nenapadlo, že se potkají tak dva skvělí elektrikáři. Díky Karle!“ zvedl oči k nebi a do setmělého Bojiště, kde zářily jenom mobilní telefony, začal zpívat: „Někdy se ví, co bůh chystá…“

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek